Šestitýdenní expedice se účastní 18 expertů z Austrálie, Francie a Nového Zélandu, kteří budou zkoumat mimo jiné potravu a životní prostředí velryb.
Ke studiu kytovců využijí různé techniky, včetně biopsie (odběr vzorků tkáně z živého jedince k mikroskopickému vyšetření), fotografování, sledování pomocí satelitu, zkoumání velrybích výkalů a akustických měření.
Výsledky výzkumu budou zveřejněny na výročním zasedání Mezinárodní velrybářské komise (IWC) v červnu v Maroku.
Australský ministr ochrany životního prostředí a kulturního dědictví a umění Peter Garrett uvedl, že cílem výzkumného projektu je iniciovat reformu řízení vědeckých projektů v IWC, ukončit lov velryb pro vědecké účely a vytvořit programy mezinárodní spolupráce na ochranu velryb.
Podle Andrewa Leachmana, kapitána výzkumného plavidla Tangaroa mířícího k Antarktidě, potrvá výpravě zhruba sedm a půl dne, než se dostane k okraji antarktického pole ledových ker poblíž Colbeckova mysu v Rossově moři, kde začne velryby pozorovat.
Japonsko má v antarktických vodách flotilu šesti velrybářských lodí, jež působí v rámci vědeckého programu, který je výjimkou ze zákazu komerčního lovu velryb vyhlášeného v roce 1986 IWC. Kritikové poukazují na to, že v Japonsku se maso usmrcených zvířat prodává na jídlo a vědecký program je pouhou záminkou pro udržení velrybářského průmyslu.
Japonci byli k účasti v misi pozváni, nabídku však odmítli. "Některé údaje o velrybách je možné získat, jen pokud je zvíře mrtvé," prohlásil Glenn Inwood z japonského vládního institutu pro výzkum velryb. Jde kupříkladu o určení věku velryb či o poznatky o rozmnožování.