Čínská státní televize oznámila, že se tamním vědcům po čtvrtstoletí výzkumů podařilo vyvinout vlastní technologii, schopnou získávat uran a plutonium z vyhořelých palivových tyčí s účinností až šedesátkrát větší, než doposud uměly známé metody přepracování této suroviny. Zatímco Čína původně odhadovala vyčerpání svých vlastních zásob uranu zhruba do 70 let, nyní jí stejné zásoby budou údajně stačit na minimálně tři tisíciletí. Tajemná technologie by ale především z velké části vyřešila nejpalčivější problém jaderné energetiky, tedy otázku, kam s vyhořelým palivem poté, co doslouží v reaktorech.
Palivo zatím recykluje jen Francie
"Zatím mám opravdu jen tu zprávu z čínské televize, žádné bližší podrobnosti Čína nezveřejnila," řekla LN předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Zatajování detailů technologie přepracování paliva ale není žádnou specialitou komunistické Číny, všechny detaily svých postupů nezveřejňují ani Francie, Velká Británie, Japonsko, Rusko a Indie, tedy státy, které už dnes dokážou v průmyslovém měřítku palivo přepracovávat. "Jediným státem, který ale své kapacity k přepracování skutečně využívá, zůstává Francie, které se to kvůli vysokém počtu domácích reaktorů vyplácí. V jiných zemích ale stále vyjde kvůli současným cenám surového uranu levněji využívání čerstvého paliva," uvedla Drábová. Pokud podle ní Čína přichází v této oblasti skutečně s nějakým zásadním objevem, může to mít teoreticky opravdu celosvětový význam, ovšem nikoliv v řádu měsíců.
Jaderná energetika v ČíněEnergie z jádra pokrývá 1 % spotřeby elektřiny. Země plánuje do roku 2020 tento podíl zvýšit na šest procent. Země při stavbě reaktorů spolupracuje zejména s francouzskou společností Areva a americkým Westinghousem. 11 reaktorů ve čtyřech elektrárnách je v provozu |
Právě tyto reaktory totiž dokážou využívat vyhořelé jaderné palivo s účinností až 40 procent, zatímco u klasických atomových bloků je účinnost spalování pouze čtyřprocentní. Vývoj rychlých reaktorů ale stále není úplně u konce. Ve Francii už byl tento reaktor sice v komerčním provozu, Francouzi ho ale sami zastavili právě kvůli vysokým nákladům spojeným s jeho provozem i provozním problémům.
"Pokud by Čína dokázala spojit svou, údajně převratnou technologii přepracování paliva s jeho komerčně přijatelným využitím v rychlých reaktorech, prakticky by tak uzavřela palivový cyklus. Evropa přitom s uzavřením počítá v souvislosti s vývojem reaktorů čtvrté generace až někdy po roce 2030," uvedl Hrehor. Uzavření palivového cyklu znamená, že vyhořelé palivové články nacházejí další využití a místo úvah, kam s vyhořelým palivem, se z nich stává žádaná surovina. "Nějaký zbytkový produkt samozřejmě vždycky zbude, ovšem výrazně se zmenší jeho objem," uvedl Hrehor.
Také v Česku přitom patří problémy s vyhořelým palivem k hlavním argumentům odpůrců jaderné energetiky. Palivo ze dvou českých jaderných elektráren se zatím ukládá v meziskladech, stát ale počítá s tím, že nejpozději do roku 2065 dokončí na území republiky trvalé hlubinné úložiště. Obyvatelé všech šesti vytipovaných lokalit však s úložištěm zásadně nesouhlasí a odmítají i předběžné geologické práce.
