Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Vědci rozpohybovali nanočástice, princip lze využít v biomedicíně

Věda

  6:45
PRAHA - Vědcům z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd v Praze se podařilo kontrolovaně rozpohybovat nanočástice na povrchu nejpevnějšího materiálu - grafenu. Princip pohybu nanočástic bude využitelný v nanorobotice či biomedicíně. Grafen si lze představit jako jedinou vrstvu atomů uhlíku, která je velmi lehká a pevnější než ocel.
V laboratoři (ilustrační foto)

V laboratoři (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Popsaný pohyb lze ale zobecnit i pro jiné povrchy. O svém objevu nyní tým vědců publikoval článek v americkém odborném časopise ACS Nano, který se specializuje na nanovědu. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Heyrovského ústav.

Rozpohybovat částice o velikosti zhruba jedné miliontiny vlákna nitě na grafenu se dosud kvůli náročnosti nepodařilo žádnému vědeckému týmu na světě. Grafen je jedním z nejpevnějších známých materiálů a je navíc velmi lehký - gram grafenu by pokryl čtyři fotbalová hřiště. Je také mimořádně vodivý, hladký a zcela propouští světlo. Tým českých vědců si tento materiál zvolil právě kvůli jeho vlastnostem, ale také proto, že s ním mají bohaté zkušenosti.

Nanotechnologie představují zkoumání a vytváření objektů s rozměry mezi tisícinou a miliontinou milimetru. Jejich podstatou je zjištění, že v mikrosvětě, v rozměrech na úrovni tisíciny síly lidského vlasu, se rapidně mění vlastnosti prvků a látek. Možnosti využití tohoto zjištění jsou stále předmětem bádání a experimentů. Už nyní nalézají uplatnění v mnoha oblastech běžného života, jako je textil, elektronika, medicína, strojírenství, chemický, automobilový, vojenský či kosmický průmysl, optika nebo životní prostředí.

Podle Petra Kovaříčka, který projekt vyvinul, je výzkum teprve v začátcích. Zveřejnění článku je prvním krokem pro využití pohybu nanočástic v budoucnu. Ty budou moci být použity třeba při přenosu informací nebo molekul. „Snažili jsme se zvládnout techniku na úrovni, kde to doposud nebylo možné. Je však zřejmé, že princip pohybu je využitelný i v jiných aplikacích - od nanorobotiky, přes biomedicínské použití po nanovědy obecně,“ uvedl Kovaříček.

Vědecký tým zatím pozoroval jen jeden způsob pohybu, a to lineární z bodu A do bodu B. Dalším krokem výzkumu bude zjistit, jak v nanoměřítku vytvořit dráhu složitější a vést částici po povrchu jinou cestou. Na to je však potřebné užití více působných sil.

Na projektu spolupracovala tři vědecká pracoviště. Kromě týmu z Nízkodimenzionálních systémů a oddělení biofyzikální chemie se na výzkumu podílel i Ústav organické chemie a biochemie AV ČR.

Autor:

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...