Z tisíců chlupů posbíraných sýkorkami vědci vybrali několik, které by mohly patřit losům. Shromážděný materiál nyní čeká na genetickou analýzu, která potvrdí, zda jde skutečně o srst losů. Testy rovněž pomohou určit, z kolika jedinců vzorky pocházejí, jaké je jejich pohlaví a jak jsou vzájemně příbuzní.
Zeptali jsme se vědců: proč ptáci zpívají především brzy ráno? |
Dosavadní výsledky ukazují, že v oblasti Lipna v roce 2011 přežívalo posledních 14 losů. Sčítání by mělo přinést přesnější údaje o jejich počtu. „Losi totiž dokážou migrovat na velké vzdálenosti, proto i pozorování na místech vzdálených desítky či stovky kilometrů mohou patřit témuž migrujícímu jedinci,“ vysvětlil ředitel České krajiny Dalibor Dostál.
Losi v Česku
Blízká příbuznost losů je pro populaci dlouhodobě riziková. Do Česka už noví losi nepřicházejí od chvíle, kdy jim výstavba dálnice v jižním Polsku kolem roku 2000 přerušila migrační trasu. Vzájemné křížení malé a izolované populace v Česku by tak mohlo vést k její postupné degeneraci a zániku, uvádí společnost.
Bílý vrabec. Ptačího albína zachytil fotograf v Austrálii |
Los evropský patří v tuzemsku k nejohroženějším živočichům. Losi nyní přežívají v jižních Čechách na Třeboňsku a v okolí Lipna. Jejich stavy se v posledních letech výrazně snižují kvůli pytláctví a dopravním nehodám na silnicích a železnici. Společnost Česká krajina proto letos v létě navrhla zavést dopravní značku „Pozor los!“.
Mezi 12. až 15. stoletím byli losi na území dnešní České republiky člověkem vyhubeni. Ve druhé polovině 20. století se do české krajiny začali vracet, první migrující los byl zaznamenán v roce 1957 na Ústecku, v roce 1980 jich už na českém území bylo 30 až 50.
