Nejméně 22.000 kusů je tak velkých, že se jimi odborníci řídící vesmírnou dopravu musejí zabývat, ale i statisíce menších až drobných může poškodit lodi s lidskou posádkou nebo drahé družice. Je proto nezbytné vypracovat technologie "vesmírného luxování" - kosmické verze rybářských sítí, magnetů a obřích deštníků.
Prohlásil to specialista NASA Donald Kessler, hlavní tvůrce odborné zprávy na toto téma.
"Ztratili jsme kontrolu nad prostředím na oběžné dráze," řekl podle AP Kessler, který na tématu pracuje už jako důchodce.
Vesmírné smetíKdyž začalo před 54 roky dobývání vesmíru, začaly se na nízké oběžné dráze kolem Země, těsně nad atmosférou, hromadit odpadky jako odhozené pomocné raketové motory, spojovací díly raketových stupňů či kryty družic. A postupně k nim přibývaly staré, už nefungující satelity. Když si odborníci uvědomili, že to může představovat značný problém, dohodli se uzpůsobit rakety a družice tak, aby smetí vznikalo co nejméně. |
V principu měli všichni postupovat tak, aby vše, co se na oběžnou dráhu vynese, zase spadlo k Zemi a shořelo v atmosféře. Například všechny družice musely být schopné po skončení životnosti zapnout "poslední motor" a "uklidit se" z oběžné drány zpět do atmosféry, kde zanikly. Tato opatření dlouho fungovala, i když zcela vzniku vesmírného smetí zabránit nemohla.
Avšak dvě události z posledních čtyř let způsobily, že množství vesmírného smetí kolem Země geometrickou řadou vzrostl, připomíná Kessler ve zprávě svého týmu. První událostí byla úspěšná zkouška čínské protidružicové zbraně v roce 2007. Peking svou raketou rozdrtil vlastní vysloužilou meteorologickou družici, čímž prokázal, že dokáže sestřelit libovolný špionážní satelit jiné mocnosti, ale zároveň rozesel na oběžné dráze asi 150.000 kusů nebezpečného vesmírného smetí z obou objektů a vysloužil si za to kritiku světových odborných kruhů. Pouze asi 3118 kusů z tohoto smetí je tak velkých, aby je bylo možné sledovat radary ze Země, ostatní jsou menší, ale nepřestávají kvůli tomu být hrozbou, spíše naopak.
PODÍVEJTE SE: |
Druhý případ je srážka dvou družic na oběžné dráze v roce 2009 - i ty se navzájem poničily a vytvořily mnoho smetí.
"Tyto pouhé dvě události zdvojnásobily počet úlomků obíhajících kolem Země a zcela obrátily vniveč vše, co jsme pro čistotu oběžných drah udělali v uplynulých 25 letech," zdůrazňuje Kessler. Proto je podle něj nezbytné "poohlédnout se po prostředcích, jak tento prostor uklidit".
Studie pouze letmo zmiňuje technologie přicházející v úvahu a neskrývá technické, zákonné a diplomatické překážky k jejich realizaci. Odkazuje také na dřívější obdobnou studii amerického ministerstva obrany, která vypočítává nejrůznější druhy neobvyklých technologií jako vesmírné harpuny, "rybářské" sítě, řetězy, magnety a dokonce i obrovské deštníkovité zařízení, které by taženo po oběžné dráze zachytávalo i nejmenší částice smetí. Kessler by preferoval "úklidovou družici", která by sdružovala řadu těchto možností, shromažďovala by zachycené smetí na jednom místě, odkud by bylo zneškodňováno vržením dolů k Zemi, kde by shořelo, nebo naopak odklizeno na mnohem vzdálenější a tím i bezpečnější oběžnou dráhu. NASA oznámila, že Kesslerovu zprávu vytvořenou pod hlavičkou Národní akademie věd řádně prostuduje.
Mezinárodní vesmírná stanice
Smetí ohrožuje i Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Většinou je "útočník" zjištěn dostatečně brzy, aby ISS srážce zabránila přechodem na vyšší oběžnou dráhu. V některých případech ale přichází ohrožení tak náhle, že nezbývá než vědeckou stanici vyklidit. K první evakuaci ISS dalo pozemní řídící středisko v Houstonu povel v březnu 2009. Zatím naposled musela posádka opustit prostory svého pracoviště a uchýlit se do dvou kosmických lodí Sojuz připojených u parkovacích uzlů letos v červnu. Naštěstí zatím ke srážce nedošlo.
