Tým strukturní virologie Pavla Plevky ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC) Masarykovy univerzity spolupracoval s Antonínem Přidalem z Mendelovy univerzity. Novinářům to dnes oznámila Ema Wiesnerová z tiskového odboru Masarykovy univerzity.
Návrat ke včelaření? Slováci chovají nejvíce včelstev za 20 let |
Nákaza včelího plodu představuje první včelí onemocnění, u kterého bylo v roce 1917 rozpoznáno, že je způsobeno právě virem. „Symptomy virové infekce jsou velmi dobře pozorovatelné. Samy včely čistí úl od nákazy, která postihuje jen zárodky, takže ty zasažené odstraňují z úlu a jsou pak v jeho okolí vidět,“ popsala Michaela Procházková z výzkumné skupiny.
Přestože se už téměř celé století ví, že jde o virus, jeho přesnou podobu nikdo neznal. „Doposud měly jeho popisy jen malé rozlišení. Nám se podařilo dostat až na atomární úroveň a díky tomu jsme objevili na povrchu viru novou strukturu, která je pro rozmnožování viru v buňkách napadených včel nezbytná,“ uvedla Procházková.
Navázání na buňky
Jde o malou bílkovinu, která má schopnost vázat se na membrány buněk. „Poté, co se virus naváže na buňku, potřebuje do ní uvolnit svou genetickou informaci, aby se mohl množit. Bílkovina, kterou jsme našli, tomu napomáhá a pravděpodobně funguje jako jakýsi dveřník, který se naváže na vnitrobuněčnou membránu a umožní genomu viru, aby se dostal do buňky,“ řekla vědkyně.
Do CEITEC Procházková přišla před dvěma lety, protože chtěla poznat nové metody, především pak kryo-elektronovou mikroskopii, kterou využila i k určení struktury viru nákazy včelího plodu.
