V první fázi prozkoumají vědci z jižních Čech a z Technické univerzity v Deggendorfu 40 míst. Začali loni na podzim, projekt potrvá tři roky. Náklady jsou asi 22 milionů korun, zhruba 85 procent pokryje dotace Evropské unie.
Pohoří na Šumavě: dřívější život připomíná jen hřbitov a kostel |
Tým se zaměří na místa zaniklá, částečně zaniklá nebo obnovená. Součástí mapy budou ukázky původního osídlení. Některé významné objekty vědci zrekonstruují i prostorově ve 3D. Šumavu zvolili záměrně. „Je příhraniční oblastí, která nás spojuje, a dále je to místo, které se v důsledku válečného dění a následného vysídlení původního obyvatelstva výrazně měnilo. Je zde proto co zkoumat,“ řekl vedoucí české části projektu Libor Dostálek z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity (JU). Testovací verzi přístupnou pro veřejnost spustí letos na podzim.
Pro virtuální znovustvoření jednoho objektu potřebují vědci desítky fotografií a údajů, aby zachytili přesnou podobu místa. Využijí archivní dokumenty, historické mapy, fotografie, historické letecké snímky, terénní relikty v krajině, pracovat budou také s daty pořízenými z leteckého laserového skenování povrchu Země, takzvanými LiDARy. „Ty nám umožňují odfiltrovat vegetační pokryv a pozorovat například reliéfní stopy zaniklých polních systémů a pozůstatky zničených staveb,“ vysvětlil Dostálek.
Krása šumavské přírody na stránkách knih. Správa parku vydává dvě nové publikace |
Do výzkumu se zapojí i českokrumlovské Museum Fotoateliér Seidel, který vlastní archiv 122 000 historických fotografií. Josef Seidel na počátku 20. století, kdy ateliér vedl, fotografoval Šumavu, zachycoval tamní vesnice a osady, přírodu i obyvatele.
Mapa podle archeoložky týmu Kláry Paclíkové dokáže spojit boží muka s neexistujícím kostelem, umožní i virtuální cestování v čase. „V budoucnu bude mít veřejnost možnost některá data určovat: uvidí fotku a řeknou, že je to třeba jejich prababička,“ řekla vedoucí IT týmu Marta Vohnoutová.
V jižních Čechách je přes 300 zaniklých obcí a více než tisíc zaniklých osad, samot a hospodářských stavení. Zmizelou Šumavu připomíná i množství knih: loni vydal Roman Podhola 583 portrétů zmařené Šumavy a vyšla rovněž kniha Lipno - krajina pod hladinou, která čerpala i ze snímků Seidela.
Vědci z JU a z Deggendorfu spolupracují i jinak. Pomocí dronů budou na Šumavě hledat stromy napadené kůrovcem. Letos techniku zprovozní a otestují, příští rok začnou měřit v šumavských lesích. Letošní náklady na české straně činí tři miliony korun.
