V umělém vaku naplněném plodovou vodou odborníci dokázali vytvořit podmínky podobné v děloze a placentě. Prototyp zařízení vyzkoušeli na šesti jehňatech, jejichž přirozený vývoj v mateřském lůně byl přerušen v době, která odpovídá 23. či 24. týdnu lidského plodu, tedy konci pátého měsíce těhotenství.
Počátek šestého měsíce je obecně považován za hranici přežití. Nedonošený novorozenec v období po 23. týdnu váží okolo 500 gramů a jeho plíce nejsou schopny zpracovávat vzduch.
Čeští vědci se podílejí na vývoji léčiva proti křehkosti ve stáří |
Například v USA se předčasně v rozmezí 23. až 26. týdne těhotenství narodí ročně 30.000 dětí, naděje na jejich přežití je mimořádně nízká, zemře jich až 70 procent. Mnoho z těch, kteří extrémně brzké narození přežijí, se pak následně potýká s celoživotními zdravotními problémy.
S pomocí umělého vaku a v laboratoři připravené plodové vody však byli vědci schopni pokračovat ve vývoji plodů jehňat. Takovéto prostředí navíc bylo takřka sterilní. Vývoj plic plodů jehňat je podle fyziologa Marcuse Daveyho, který se na testech podílel, velmi podobný tomu lidskému.
„Plíce plodu jsou uzpůsobeny k činnosti v kapalině. Takové prostředí jsme vytvořili, čímž jsme umožnili, aby se plíce i další orgány mohly vyvíjet,“ vysvětlil Davey s tím, že současně byla umožněna i výživa a růst plodu.
Mimotělní podpůrný systém
Vedoucí týmu vědců Alan Flake řekl, že cílem práce je vyvinout mimotělní podpůrný systém, do kterého mohou být na několik týdnů klíčových pro přežití umístěny děti narozené extrémně předčasně. Po dosažení 28. týdne překonává totiž plod jeden z mezníků svého vývoje, takzvanou hranici životaschopnosti, kdy je schopen přežít mimo dělohu.
Ačkoli vývoj podpůrného systému může trvat i deset let, Flake věří, že do té doby budou mít lékaři k dispozici zařízení s plodovou vodou, které dramaticky zvýší šance na přežití nedonošených dětí. V současné době jsou předčasně narozené děti umísťovány do inkubátorů s umělou plicní ventilací.
