Dvě sondy NASA, které na Marsu přistály před třiceti lety, mohly na živé organismy narazit, a nejen že je nerozpoznaly, ale také je mohly nechtěně zabít. Taková je nová teorie amerického profesora geologie Dirka Schulze-Makucha, kterou představil na nedělním setkání Americké astronomické společnosti v Seattlu.
V létě roku 1975 se k Marsu vydaly sondy Viking I a II, aby o rok později, 20. července 1976, poslaly na zem první snímky jeho povrchu. Obě sondy také prováděly testy, které měly potvrdit či vyloučit přítomnost jakýchkoli známek života na planetě.
Výsledek byl však negativní a američtí vědci tehdy došli k závěru, že „Mars je chladná planeta bez života“.
Organismy z peroxidu
Dvojčata Viking I a II sice na Marsu nehledala malé zelené mužíčky z tehdejších vědecko-fantastických komiksů, přesto však pátrala po nesprávném druhu mikroorganismů, tvrdí Schulz-Makuch.
Sondy totiž hledaly pozemskou formu života, v níž je vnitřní tekutinou živých buněk slaná voda. V nehostinném suchém a mrazivém prostředí Marsu se ale život mohl podle SchulzeMakucha vyvinout tak, že klíčové tekutiny jsou složené ze směsi vody a peroxidu vodíku.
Taková směs zůstává v tekutém stavu i při velmi nízkých teplotách a neničí buňky, ani když mrzne. Může také nasávat vodní páry ze vzduchu. Podle Schulze-Makucha by Viking při experimentech ale takové formy života zničil – buď tak, že by je „utopil nebo upekl“, protože vzorky testované půdy poléval vodou a zahříval.
„Problém byl, že NASA tehdy neměla informace o podmínkách, jaké na Marsu panují,“ prohlásil vědec. Připouští ale, že nemůže prokázat, zda na Marsu mikrobi skutečně existují, či nikoli.
Mikrobiální ekosystémy už vědci objevili i v podmínkách natolik nehostinných, že se dříve domnívali, že v nich život existovat nemůže – například ve španělské řece Rio Tinto s vysoce kyselou vodou nebo v antarktickém ledu.
Schulz-Makuchova teorie by mohla nyní přivést NASA k tomu, aby se jeho sondy při příštích návštěvách Marsu dívaly po jiných formách života než dosud. Letos v srpnu by měla být vypuštěna družice Phoenix, která by na Marsu mohla přistát v květnu 2008. Astrobiolog Chris McCay z NASA říká, že mise Phoenix musí Schulz-Makuchovu teorii ověřit.
„Její logická posloupnost je hezká, ale to nestačí,“ poznamenal McCay pro britský deník The Guardian.
Podle skupiny členů americké Národní vědecké rady, kterým se přezdívá „Výbor pro mimozemšťany“ byli vědci při hledání mimozemského života dosud příliš vázáni tím, jak život funguje na Zemi. Problém je, že „najdete jen to, co hledáte“, myslí si profesorka Katherine Freemanová.
