Michaela Duffková se do povědomí veřejnosti zapsala odvážným činem: otevřeně promluvila o své závislosti na alkoholu. Vlastní zkušenosti sdílela na blogu Zápisník alkoholičky, za nějž získala cenu Magnesia Litera. V Česku, které patří k zemím s nejvyšší spotřebou alkoholu na člověka na světě a kde se za alkoholiky většinou považují lidé na okraji společnosti, vyvolal její příběh velké reakce. Dvacátnice, která vychovává dceru, alkoholičkou?
Záhy se ale ukázalo, že Duffková zdaleka není sama. Podle údajů iniciativy Suchej únor, v rámci níž lidé zkoušejí nepozřít celý měsíc ani kapku, alkohol rizikově užívá přes milion Čechů. Duffková úspěšně abstinuje už čtvrtým rokem. Během té doby se k blogu, který vyšel i knižně, přidal Zápisník abstinentky, v němž popisuje průběh své léčby. Loni též otevřela léčebné centrum závislostí Alkos a v pomoci druhým, kteří se potýkají se stejným problémem, se našla.
Zatímco lidé teď drží „suchej únor“, pro vás to bude suchý rok 2022, že?
Nejen 2022, doufám, že i ty další. Není to tak, že bych teď něco „držela“. Abstinence se pro mě stala životním stylem, který je nezbytný.
Bude to tak už napořád?
Netroufám si říct: Už nikdy v životě se nenapiju. Bylo by to ode mě dost nepokorné – a k abstinenci se musí přistupovat s velkou pokorou. Doufám ale, že tomu tak bude. Rozhodně nemám v plánu za rok či dva zkusit, jestli si můžu dát skleničku. Tudy cesta nevede.
