21. ledna 2018 13:08 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Vegetariáni vs. všežravci. Kdo je zdravější?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Vegetariáni vs. všežravci. Kdo je zdravější? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vegetariáni vs. všežravci. Kdo je zdravější? | foto: Vegetariáni. cz, Wikipedie, STEM/MARK

PRAHA Ne každý vegetarián se rozhodl odmítat maso z přesvědčení, že tento styl stravování je zdravější. Někteří se vyhýbají masu spíše z etických důvodů, jiným příliš nechutná. Zdraví nicméně zůstává podstatným argumentem. Je ovšem bezmasá strava skutečně zdravější? Odpověď na tuto otázku hledají badatelé už léta.

V České republice vegetariánství zapustilo kořeny jen částečně. Nejlépe to dokládá necelé dva roky starý průzkum online seznamky eDarling. Zjišťoval, jak by se respondenti zachovali, kdyby měli partnera vegetariána a ten je postavil před ultimátum „buď já, nebo maso“. Osmdesát procent lidí by se s partnerem raději rozešlo, než aby se vzdali řízků či pečeně.

Oproti Švédsku, kde je vegetariánem každý desátý dospělý, či Rakousku s devíti procenty vegetariánů, je podíl odmítačů masa v naší společnosti poměrně malý. Podle průzkumu STEM/MARK jich je asi 200 tisíc. Jde však o údaje staré více než jedno desetiletí, takže číslo za poslední léta zřejmě o něco narostlo.
Najít odpověď na to, zda je bezmasý způsob stravování zdravější, je obtížné. I když se v nějakém průzkumu může zjistit, že se zdravotní stav „masožravců“ a vegetariánů liší, ještě to nemusí znamenat, že jeden způsob stravování je pro naši kondici lepší než druhý. Pokud vyjde příliš malý rozdíl, případně velký, ale založený na malém počtu pozorování, nemusí být statisticky významný. 

Na vysvětlenou: Představte si, že máte kamaráda, který při sázení používá minci, při jejímž hodu padá podezřele často orel. Minci si tedy půjčíte a otestujete ji. Hodíte mincí pětkrát a vida - čtyřikrát padl orel a jen jednou panna. Co to znamená? Bohužel nic. Možná je mince opravdu nějak „vylepšená“, ale možná jde jen o dílo náhody. Ovšem pokud hodíte mincí padesátkrát a z toho čtyřicetkrát padne orel, můžete si být skoro jisti, že vás kamarád šidí. Rozdíl mezi počtem orlů a panen je již statisticky významný. Orlů padlo opět čtyřikrát více než panen, ale vy jste provedli mnohem více pokusů.
Koncem roku 2015 byly publikovány výsledky rozsáhlé studie, která spojila výsledky dvou starších výzkumů. První z nich probíhal v Británii v letech 1980 až 1984. K němu byli přizváni vegetariáni prostřednictvím inzerátů a zpráv v médiích. Sami pak z řad svých přátel a příbuzných zajistili další účastníky, kteří jedí maso. Takto bylo získáno celkem 11 140 osob.
Druhý výzkum probíhal téměř celá devadesátá léta minulého století. Zapojil se do něj úctyhodný počet 65 411 lidí, z nichž většina byla získána díky dotazníkům rozeslaným poštou. 

V obou výzkumech byli účastníci rozděleni do čtyř skupin: na ty, kteří jedí maso běžně, kteří ho jedí zřídka, kteří jedí z masa jen ryby, a poslední skupinu tvořili vegetariáni a vegani, již odmítají veškeré živočišné produkty včetně mléka a vajec. Pokud nebude řečeno jinak, budu dále slovem „vegetarián“ označovat všechny, kdo nejedí maso, tedy i vegany.
Štíhlejší a osamělejší
Výzkumníci sledovali záznamy účastníků obou studií v centrálním registru Národní zdravotní služby a vyhodnocovali případné údaje o smrti účastníka a její příčině až do 31. března 2014. Pro účely analýzy byly vyřazeni lidé mladší dvaceti a starší devadesáti let, dále ti, kteří již za sebou měli zkušenost se zhoubným novotvarem, infarktem a ischemickou chorobou srdeční. 

Vypadli i ti, kteří neudali věk, pohlaví, vztah ke kouření a zařazení do příslušné stravovací skupiny. Po provedení této „čistky“ zbylo 60310 účastníků. Během doby, kdy výzkum probíhal, zemřelo 5294 osob. Vědce zajímalo, zda existují rozdíly v úmrtnosti mezi jednotlivými skupinami.

Dotazníky podle očekávání potvrdily, že mezi vegetariány je méně kuřáků než mezi pojídači masa (13 % oproti 20 % v případě mužů a 6 % oproti 13,5 % u žen) a že jsou štíhlejší. Nadváhou trpěla pětina mužů a šestina žen, zatímco u „masožroutů“ byl tento podíl dvojnásobný. 

Dále se ukázalo, že vegetariáni častěji provozují fyzickou aktivitu a častěji žijí osaměle. To může souviset s tím, že průměrný věk vegetariánů byl 41 let a vegetariánek 38 let, zatímco průměrný pojídač masa byl o osm let v případě mužů a deset let v případě žen starší. Navzdory mládí a větší osamělosti neměli vegetariáni vstřícný vztah k alkoholu. 

Dvacet dva procent mužů a dvacet čtyři procent žen byli úplní či téměř úplní abstinenti (se spotřebou menší než gram čistého alkoholu denně) oproti osmi procentům mužů a šestnácti procentům žen, kteří jedí maso. Vegetariáni měli větší spotřebu ovoce a zeleniny, což se dá očekávat. V obou případech šlo zhruba o padesát gramů denně, to ale nezní jako fatální rozdíl.
Zápas o dvou kolech
Aby měly výsledky vůbec nějaký smysl, zohlednili výzkumníci při zpracování údaje o kouření, spotřebě alkoholu, fyzické aktivitě, používání potravinových doplňků a o tom, zda daný účastník žije sám, či s partnerem.
Asi hlavní příběh, který můžeme z výzkumu odvodit, se netýká ani tak vegetariánství, jako spíše obtížnosti dojít při podobných výzkumech k nezpochybnitelnému konečnému závěru.

Řada lidí je svatosvatě přesvědčena, že vyhýbání se masité stravě je cestou k lepšímu zdraví. Jiní naopak nepochybují o tom, že vegetariánství nepomáhá, pokud přímo neškodí. Jakmile se ovšem rozhodnete dozvědět se víc a jít dále do hloubky problému, narazíte na množství překážek, na různá „jestli“ a „co když“. Přesně to platí i pro „naši“ studii. Její vyhodnocování se podobalo zápasu o dvou kolech. To první pro vegetariány nedopadlo nejlépe.

Milan Petrák
  • 0Diskuse




Najdete na Lidovky.cz