6. února 2018 5:36 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Máte pocit, že vidíte skvěle? Možná to tak není

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Brýle (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Brýle (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

Po silnicích se prohánějí vozy stále více prošpikované bezpečnostními systémy. Ty však nedokážou nahradit to nejdůležitější – zrak řidiče.

Alkohol za volantem se zdá být největším strašákem. Reportéři ve zprávách o dopravních nehodách vždy zdůrazňují, zda byl či nebyl řidič pod vlivem alkoholu či jiné omamné látky. Tyto informace se uvádějí vždy i ve výroční statistice nehodovosti. V roce 2017 se stalo přes 100 tisíc dopravních nehod a bylo při nich usmrceno 502 osob. Statistiky evidují, že u více než čtyř tisíc kolizí byl řidič pod vlivem alkoholu a život to stálo 43 lidí. Úplně nejčastějším závěrem při šetření nehody však je, že řidič nepřizpůsobil rychlost stavu vozovky, dalším nejčastějším bylo to, že se plně nevěnoval řízení.

Otázkou je, zda se opravdu řízení nevěnoval, nebo jen chvíli neviděl. Nikde se totiž nezaznamenává, má-li řidič dobrý zrak. Těžko by to také policisté namístě zjišťovali.

Většina potřebuje korekci

Na tento nedostatek začala upozorňovat řada odborníků i organizací. Například v rámci kampaně Slepí vrazi vyšetřili odborníci na území Česka a Slovenska v období od května do října loňského roku 2880 řidičů. Výsledky jsou alarmující. Více než polovina z nich si myslí, že má oči naprosto v pořádku. Ukázalo se však, že hned 71 procent z nich potřebuje korekci zraku a měli by nosit brýle nebo dioptrické čočky. Ale nedělají Ať už řidič má zrak naprosto v pořádku, nebo má vidění zhoršené, právě v tomto období by se měl mít velmi na pozoru. Brzy se šeří, jsou častěji mlhy a mokré silnice, od kterých se tak více odráží světla vozů, což řidiče oslňuje. Natož když mají nějakou vadu zraku.

„Aktivně, ovšem jen ve dne, jsem řídila do svých 46 let, pak jsem jednou v šeru vezla kamarádku a její dceru. Když jsme dojely do cíle, kamarádka mne nařkla, že jsem se ji i její dceru pokusila zabít. Já věděla, že je to pravda, nebyla jsem si vůbec jistá, jestli ještě jsem na silnici. Od té doby jsem nesedla za volant. Můj manžel ztrácí jistotu až teď ve svých 68 letech,“ popisuje svůj zážitek Zdeňka Židková z Brna. 

Přitom stačilo zajít k očnímu specialistovi. K zubaři většina z nás zajde nejméně jednou ročně, k očnímu lékaři nikoliv.

„Jako obrovský problém vidím tu časovou prodlevu mezi vstupním vyšetřením u obvodního lékaře, které obsahuje i vyšetření očí, a prvním povinným vyšetřením očí řidičů při dosažení 65 let. To je nedomyšlené. Jednou za rok by lidé měli k očnímu chodit od 40, nejpozději 45 let. To je věk, kdy se zrak začíná zhoršovat každému,“ upozorňuje primářka pražské oční kliniky DuoVize Lucie Valešová.

Velkým nešvarem je podle ní i to, že když lidé začnou pociťovat zhoršené vidění, snaží se pomáhat si sami. „Kupují si na čtení v drogeriích nejslabší brýle. Noviny si s nimi sice přečtou, ale vyhnou se vyšetření u odborníka, který může odhalit i mnohem závažnější problém,“ vysvětluje Lucie Valešová.

Krátkozrakost versus dalekozrakost

Na otázku, zda je pro řízení důležitější vidět dobře do dálky, či na blízko, asi většina odpoví, že důležitější je vidět dobře do dálky. Když si však uvědomíte, jak často sklouznete pohledem na palubní desku – zkontrolovat rychlost, stav nádrže, mrknout na telefon, rádio... I člověk se zdravým zrakem ostří až tři vteřiny. Podle toho, jakou rychlostí zrovna jede, může za tu chvíli urazit desítky metrů. Poslepu! A pokud musí svůj zrak zaostřovat ještě déle, může to mít fatální následky.

Noviny - ilustrační foto

„Za šera je obecně vidění horší u všech. Platí to pro mladé, zdravé, staré, prostě pro všechny. Čím člověk vidí hůř, tím déle zaostřuje, a to i do dálky. Proto je důležité mít při jakékoliv poruše zraku perfektně korigovanou vadu. Ať už brýlemi, nebo laserovou operací,“ podotýká Valešová.

Tato specialistka natočila pro Ústřední automotoklub devět krátkých spotů, které upozorňují na problematiku dobrého vidění za volantem. „Věříme, že náš seriál o tomto tématu přispěje k tomu, aby se další řidiči zajímali o to, zda mají zrak v pořádku a co je případně namístě udělat, abychom s jistotou usedali za volant. Bude-li třeba se k tomuto tématu vrátit, uděláme to, je to v zájmu bezpečnosti silniční dopravy,“ komentuje kampaň mluvčí ÚAMK Igor Sirota.

Zda si řidiči vzali obě kampaně k srdci, zatím není možné říct. Statistická čísla nám ale říkají, že oproti roku 2016 vyhaslo na českých silnicích loni o 43 životů méně.

Nástup zákalu je plíživý

Některé oční vady jsou zrádné tím, že zpočátku zrak téměř neovlivňují. To je typické například pro zelený zákal. Až když je stav oka vážnější, má člověk problém s viděním do stran. „Přitom by se na to přišlo, kdyby lidé přišli včas na preventivní kontrolu. Ještě jednou opakuji, že ideálně by k očnímu měl každý začít pravidelně chodit od čtyřicátého roku věku,“ apeluje primářka.

Ještě častěji postihuje lidi šedý zákal, ovšem v pozdějším věku. „Ve věku šedesáti pěti let má mírný stupeň šedého zákalu prakticky každý. Člověk má pocit, jako by koukal přes mlhu. V určitém stupni se to řeší operací. Je to nejběžnější oční operace, která pacientovi vrací ostré vidění a on bez obav může opět usednout za volant,“ vysvětluje Lucie Valešová. Další oční vadou, jež postihuje zejména muže, je barvoslepost. 

„Barvoslepost je vrozená, trpí jí asi šest procent lidí a většina z nich má lehčí poruchu. De facto se s tím naučí žít. V dopravním provozu je vše standardní, na semaforu je červená i zelená vždy na stejném místě, takže i když nevidí jeho barvu, vědí, že se rozsvítila a mohou buď jet, nebo musí zastavit,“ vysvětluje primářka Valešová, proč i barvoslepí lidé mohou získat řidičský průkaz. „Samozřejmě však lidé s touto oční poruchou ani s žádnou jinou nemohou být řidiči z povolání,“ dodává lékařka.

JITKA PAVLÍKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí redakce
  • 0Diskuse




Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!