„Důsledkem je, že se jejich slovní zásoba ztenčuje. Přestávají rozumět obrovskému množství slov, která přitom ani nejsou vyloženě nepoužívaná,“ říká češtinář Jiří Kostečka.
Nejoblíbenější knihou českých dětí je Deník malého poseroutky |
„Zatímco generace dnešních čtyřicátníků četla podobné knihy jako její rodiče, dnešní děti už mají úplně jiný vkus,“ domnívá se literární kritik Pavel Mandys, který se v publikaci 2x 101 knih pro děti a mládež zabývá nejvlivnějšími dětskými knihami české i světové literatury. Patetická dobrodružství Vinnetoua s Old Shatterhandem ani fantazijní příběhy Julese Verna prý školáky jednadvacátého století netáhnou. Jejich svět nahradil antihrdina zDeníku malého poseroutky a ještě před ním Harry Potter. Oba tituly spolu s upírským Stmíváním lámou čtenářské rekordy. Co do prodejnosti ovšem v posledních letech jednoznačně vede Poseroutka.
„Děti se s ním mohou snáze id entifikovat, nestaví jim bariéry hrdinství, jeho příběhy fungují v běžné každodennosti. Naproti tomu reálie verneovek zastaraly, současný technologický rozvoj předběhl autorovu fantazii. Nepomohl ani pokus Ondřeje Neffa převyprávět je do současného jazyka,“ vysvětluje literární teoretik Jiří Trávníček z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, který se výzkumům nejen dětského čtenářství dlouhodobě věnuje.
Fenomén čtenářsky oblíbeného antihrdiny typu malého poseroutky a částečně i Harryho Pottera není přitom v dějinách dětského čtenářství ničím novým. „Linie malého sígra nebo zábavného rošťáka se táhne už od Toma Sawyera přes příběhy malého Mikuláše nebo román Bylo nás pět Karla Poláčka,“ říká Pavel Mandys, podle nějž Poseroutkovi v žebříčcích obliby nahrávají mimo jiné u dětí oblíbené komiksové pasáže, jimiž je vyprávění prokládáno.
V čem je marketingové kouzlo Harryho Pottera? Proč už si děti nenajdou čas na čtení? A kteří rodiče mají děti knihomoly?
