To je věta, kterou minulý rok řekl vedoucí projektového týmu Vltavské filharmonie, architekt a spoluzakladatel architektonické kanceláře A8000 Martin Krupauer. A nebyl zdaleka jediný. Názor, že Praha, potažmo celé Česko nutně potřebují nový koncertní a kulturní svatostánek, jenž by poskytl reprezentativní zázemí hudebním celkům, které naší zemi dělají v zahraničí jméno jako máloco, vyznává nejeden uznávaný architekt, hudebník a urbanista.
Dánský polibek pražské kultuře. Proč je projekt Vltavské filharmonie v dobrých rukou? |
Hlas zastánců nové filharmonie rezonoval i díky iniciativám, jako byl například Spolek pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze pod vedením Romana Bělora, ředitele Pražského jara, zesnulého dirigenta Jiřího Bělohlávka či architekta Josefa Pleskota. A byl vyslyšen.
Sedmnáctého května byly v Centru městského plánování a architektury (CAMP) vyhlášeny výsledky otevřené mezinárodní soutěže na výstavbu Vltavské filharmonie, které se účastnila nejprestižnější architektonická studia z celého světa. Namátkou třeba kancelář Barozzi Veiga, jež pracovala s českým studiem Atelier M1, ateliér Snohetta, Ateliers Jean Nouvel, David Chipperfield Architects, japonská kancelář Sou Fujimoto Architects či studio MVRDV.
