22. října 2017 6:00 Lidovky.cz > Relax > Věda

Volební hesla? Žádná jazyková krása, říká jazykovědec Karel Oliva

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Karel Oliva. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Karel Oliva. | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

PRAHA Vyprázdněnost, agresivita i lascivnost. Politici se podle jazykovědce Karla Olivy soustředili více na zvuk hesla než na jeho obsah.

LN: Zajímá se český volič vůbec o jazykovou stránku hesel nebo programů?
Voličstvo má mnoho vrstev, ať už sociálních, nebo vzdělanostních. Doufám, že alespoň někteří voliči hodnotí úroveň kandidátů i podle jejich jazykového projevu.

LN: Jaké výrazivo kandidáti nebo jejich týmy volí?
Snaží se samozřejmě o to, aby tomu, co říkají, rozumělo co nejvíce lidí. Bohužel se přitom občas stane, že snaha o jednoduchost vede k obsahové prázdnotě.

LN: Když jste si volební hesla pročítal, jak často jste na tento jev narážel?
Do nějakých pěti slov se nevejde něco zázračně obsažného. Na druhou stranu mágové mediální komunikace by to měli alespoň trochu zvládat, a zejména by nemělo docházet k tomu, že zkratka nakonec vyzní jako opak původní myšlenky. Konkrétně mě překvapilo heslo vyvěšené na plakátech v Praze na Strakonické ve znění Teroristy domů nepustíme. Asi tam mělo být něco ve smyslu Teroristy si domů nepustíme nebo Teroristy k nám domů nepustíme. Vynecháním části věty se ale její smysl do značné míry obrátil.

LN: V minutu dlouhém volebním spotu jedné strany jsou hned za sebou slova jako slušnost, poctivost, smysl, principy, zásady. Není toto v politickém jazyce příliš ploché?
Je to jistě kvůli stručnosti hodně nekonkrétní, ale je pravda, že komunikace ve společnosti se obecně zplošťuje. Není čas jít do hloubky vlastně nikde. Doba se zrychlila a žijeme povrchněji.

LN: Jak by tedy čistě z jazykového pohledu podle vás mělo vypadat volební heslo? Mělo by mít alespoň dvě věty?
Určitě by se politici měli řídit Pravidly českého pravopisu a ukázat, že ovládají formální složku spisovného jazyka, protože jsou – nebo by alespoň měli být – předními představiteli kulturního národa. Zmínila jste minutu trvající spot. To je podle mne minimum, v němž se dá něco rozumného sdělit – v jedné nebo dvou krátkých větách to prostě není možné. Některé strany ovšem na plochosti obsahu založily nejen volební kampaň, ale i celou svou existenci: přinášejí řešení ve stylu na každou otázku existuje jednoduchá, stručná, všem srozumitelná nesprávná odpověď.

KAREL OLIVA

  • Jazykovědec (narozen 26. listopadu 1958), který v letech 2003–2016 působil jako ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR.
  • Po maturitě na gymnáziu v Praze vystudoval na Matematicko-fyzikální fakultě UK obor informatika se specializací na matematickou lingvistiku.
  • Ještě v lednu roku 1989 odešel Karel Oliva ilegálně do Bulharska. Tam pracoval jako vědecký pracovník sekce matematické lingvistiky Koordinačního centra pro informatiku a výpočetní techniku Bulharské akademie věd.

LN: Rekordmanem v úspornosti hesla je tedy ANO: Makat a neblábolit.
Tenhle slogan jde vstříc rozšířenému stereotypu, že v politice se nepracuje, ale žvaní, a v tom je skutečně povedený, protože osloví mnoho voličů. Navíc kromě této negativní stránky obsahuje i pozitivní akcent, zkrátka něco kritizuje a současně to i „řeší“ – byť v dost tučných uvozovkách. Všimněte si také zesílení údernosti formulace užitím infinitivu namísto určitého tvaru slovesa, tedy třeba budoucího času nebo rozkazovacího způsobu 1. osoby množného čísla.

LN: Na jaké uživatele jazyka taková hesla ale míří?
Samozřejmě spíše na ty, kteří o nich nebudou příliš přemýšlet. Kdo to udělá, uvědomí si, že jsou obsahově zcela dutá – a navíc použité jazykové prostředky nepatří do spisovné vrstvy jazyka.

LN: A neměla by hesla v této vrstvě být?
Alespoň v mých představách by volební heslo jistě mělo odpovídat vysoké kultuře jazyka.

LN: Ve volebních novinách měly některé strany třeba jen překlepy. Asi to není zcela zásadní chyba, ale i tak: jak to působí na voliče?
Já to vnímám jako výrazný signál, že členové jejich volebních štábů se věci nevěnovali tak, jak měli: možná si to po sobě nepřečetli, možná to přečetli málo pečlivě či s nedostatečnou znalostí pravopisu, což by bylo snad ještě horší. Ale uznávám, že tady trpím jistou profesionální deformací.

LN: Výjimečné není vidět v programech slovo jistota. Jaký význam má – a je správné používat ho v předvolebních heslech?
Některé jevy nastávají s určitou pravděpodobností a u jistoty je tato pravděpodobnost 100 procent – tolik snad k významu tohoto slova. Ohledně jeho používání – víte, papír snese všechno. Pouhými hesly by se voliči prostě řídit neměli, ať jsou ta hesla jakákoliv. Měli by se také dívat na to, jak důvěryhodný je ten, kdo je říká, jakou jistotu mají, že bude své sliby plnit.

LN: Kterou kampaň hodnotíte jako nejkreativnější?
Z hlediska jazykového považuji za nejkreativnější kampaň TOP 09. Jsou zastánci EU, takže si našli slovo nEU- hneme a několik dalších, v nichž je dvojice písmen EU. Z hlediska jakékoliv jiné kreativity, a zejména pak kreativity obsahové, se zdržuji diskuse.

LN: Jak hodnotíte agresivitu některých výroků? Třeba jako: Pusťte nás na ně. Tak dost! Nebo právě Neuhneme.
Radikální hesla poukazují – na co jiného než na radikalismus. A neváhám říci, že tím i na určitý deficit demokratických přístupů. Možná trochu i na nezkušenost mládí.

LN: Mezi propagačními předměty stran se objevil i prezervativ s nápisem Vzhůru do dolní komory. Je tento dvojsmysl namístě?
Jak to zapůsobilo, se ukáže při sčítání hlasů. Obecně bych hru s jazykem, byť třeba s erotickým podtextem, neodsuzoval, když nic jiného, oceňuji jazykovou tvořivost. Ale je potřeba posuzovat vhodnost stylu konkrétního typu jazykových hrátek v individuální situaci – tady se mi to úplně vhodné nezdá. Možná jsou ale lidé, na které to zabere.

LN: Neměli by politici přispívat k celkové kultuře společnosti? Neměli by tedy dostat mustr, jak zacházet s českým jazykem?
Zakážeme jim tedy některé věci – třeba vulgarity? Kde ale stanovíme hranici – a kdo by posuzoval její přestoupení? V případě dvojsmyslu, který jste zmínila, je nutné říci, že nejde o žádnou prvoplánovou vulgaritu, ta věta má v běžném kontextu pouze jeden, a to zcela neutrální význam. Kdyby se vedl soudní spor, tak žalovaná osoba se bude pravděpodobně bránit tvrzením, že to dvojsmyslně vůbec nemyslela, ba že si žádný dvojsmysl ani neuvědomila – a jak jí dokážeme opak? Tady jde spíše o výchovu od školky a o společenskou atmosféru, aby takové věci nebyly přijatelné.

LN: A co vyložené vulgarity?
Ty přece nejsou jen otázkou těchto voleb. Podívejte se na pana prezidenta, ale i na jeho protikandidáta z prezidentské volby a další politiky, kteří svým jazykovým chováním dlouhodobě legitimizují používání vulgárních výrazů, snižují jazykovou kulturu národa – a ponižují politiku. Mimochodem právě u Karla Schwarzenberga je to s podivem. Říká se noblesse oblige, tedy šlechtictví zavazuje, a na prvním místě jistě zavazuje k tomu, být dobrým příkladem pro ostatní.

Karel Oliva.

Karel Oliva.

LN: Neměli by v tu chvíli vystoupit zástupci Akademie věd a říci, co už není v mluvě zákonodárců přijatelné?
Mohou to udělat, samozřejmě.

LN: Jak vnímají voliči slova cizího původu – migrace, reorganizace, euro?
Ta slova už jsme přece přijali do češtiny a jsou běžným mluvčím všeobecně srozumitelná, stejně jako třeba výrazy prezident, premiér, politika. Případný problém není cizí původ, ale srozumitelnost. Možná bychom dokonce našli taková slova, která jsou původem česká, a přitom srozumitelná všem nebudou.

LN: Líbí se vám novotvary eurohujer a eurobubák?
To jsou slova relativně srozumitelná, proto i do jisté míry přijatelná. O žádnou jazykovou krásu ale nejde, už proto, že jsou složená ze dvou částí, z nichž jedna je cizí a druhá česká, což je poněkud nestandardní. Navíc jistě cítíte, že nejde o výrazy spisovné...

LN: Vyrovnává se u mluvčích slovo eurobubák slávě sluníčkářů?
Inu, vytváříme si postupně nová slova, která reagují na některé jevy či události. Na to, jak se uchytí, si musíme počkat – minimálně tak deset let. Takže moje odpověď by byla, že v nyní ne, ale jak to bude za pár let, to teprve uvidíme.

LN: Je přirozené přenášení významu slov? Napadá mě kobliha. Ta už je neodmyslitelně spojená s Andrejem Babišem.
Tento princip metonymie je zcela běžná věc ve všech jazycích. Takže se Andreji Babišovi vlastně povedlo, že kobliha je s ním už natrvalo spjatá.

LN: Není to ale spíš tím, že mu rozdávání koblih začali vyčítat ostatní politici jako laciné gesto?
Jak říkal prezident Reagan: There is no negative publicity. There is only publicity. Takže nevím, jestli to Andrej Babiš tak vůbec původně zamýšlel – ale zafungovalo to. Tímto konstatováním to nijak nechválím – konstatuji to.

LN: Součástí českého jazyka je ale i mluvená forma. Sledoval jste předvolební debaty a soustředil jste se na projevy kandidátů? Usvědčila je jejich slovní zásoba, mimika nebo gesta, že jsou nervózní, nepřipravení?
Jazyk je komunikačním prostředkem a politici musejí umět komunikovat. Takže mluvený projev by měli zvládat. Ti, kteří ho ovládají dobře, a navíc kultivovaně, mají jistou výhodu. Na druhou stranu kvalita obsahu se jen z jazykové formy poznat nedá.

LN: Někdo třeba často opakuje myšlenku, aby získal čas na sestavení odpovědi nebo aby prostě mluvil.
Na jednu stranu musíme některé věci občas opakovat, aby posluchačům utkvěly v paměti. U některých lídrů bylo nicméně patrné, že mají mediální poradce a že si s nimi přehrávali debaty dopředu, což ale dnes prostě patří k věci. Pak je ovšem těžké odhalit, kdo byl či nebyl nervózní. Někteří si dobře nacvičili i spisovnou češtinu.

LN: Měly by kurzy mluvy být před volbami u politiků standardem?
Doporučil bych jim to – a samozřejmě nejen před volbami. U několika z nich vím, že berou hodiny spisovné češtiny a rétoriky, tedy vlastně i přesvědčování – včetně gestikulace. Přece jenom ale asi nelze natrénovat všechno – s jistým charismatem už musíme možná přijít na svět, někteří jsou přitom obdařeni více, někteří méně, a mám dojem, že někdo ho může i zcela postrádat. Je zřejmé, že pokud takový politik bude třeba i dobře promyšlený program prezentovat stylem uspávače hadů, mnoho voličů jím neosloví.

LN: Pokud někomu opravdu nejde mluvit spisovně a působí pak v televizi škrobeně, doporučil byste mu, i když s těžkým srdcem, aby mluvil tak, jak mu pusa narostla?
To je těžká věc. Záleží na osobnosti mluvčího a na tom, koho chce oslovit. Obávám se, že vzdělanější vrstvy – pražskou, brněnskou a každou další „kavárnu“ – spíše odradí. Jiní voliči by si ale mohli říci: To je ten náš, lidovej, toho budeme volit.

LN: Na konci roku vás vždy oslovujeme kvůli anketě LN Slovo roku. Napadá vás nějaké slovo voleb?
Mohly by to být dotace, lithium, z nespisovných třeba účelovka… to jsou teď populární, frekventované výrazy. Já bych ale raději počkal – ještě není po volbách, zrovna tak jako ještě není všem dnům roku 2017 konec.

  • 2Diskuse


Michaela Kabátová

Autor

Michaela Kabátovámichaela.kabatova@lidovky.czČlánky


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz