Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Jak se vyrábí oční protézy? Výroba a malování je umění

Zdraví

  7:00
LYON - Vypadá to tu jako v malířském ateliéru - samé barvy a štětce. Umělec tu však nemaluje obraz, nýbrž oční protézu, vyráběnou na míru pro každého pacienta. Na výrobu těchto očních protéz, potomků dávného skleněného oka, které nosí desetitisíce lidí ve světě, se specializovalo několik laboratoří.

Oční protézy foto: ČTK

Jako je ta v Lyonu, kde je náročná malba duhovky svěřena umělci. "Jak co nejlépe vytvořit jiskrný pohled?" táže se Dominique Charles-Messance. Zdůrazňuje umělecký charakter své profese, kterou ve Francii zaštiťuje Svaz výrobců umělých očí (UDOF), píše agentura AFP.

Dnes za ním přichází třiadvacetiletý Jonathan, aby si nechal vyrobit novou oční protézu, kterou plně hradí pojišťovna. Mladý muž přišel o oko v devíti letech. Vysoce oceňuje "realismus" svého umělého oka, vyrobeného ze syntetické pryskyřice podobně jako všechny tyto protézy ve Francii. "Své přítelkyni jsem hned neřekl, že mám oční protézu, a nic nepoznala," zdůrazňuje.

Oční protézy

Ve Francii jsou protézy vyráběny výhradně z umělé pryskyřice, které se začaly praktikovat ve Spojených státech v 50. letech minulého století. Avšak Německo, Itálie a země východní Evropy nadále vyrábějí skleněné oči. Tuto techniku od 18. století zdokonalovali skláři. Ve Francii poprvé oční protézy popsal chirurg a lékař několika francouzských králů Ambroise Paré v 16. století. Výroba umělých očí se používala již v době starověku. Egypťané opatřovali takovýma očima své mumie.

Stějně jako všichni, kdo oční protézu nosí, si ji musí po několika letech nechat udělat znovu. V laboratoři mu udělají otisk očnice, do něhož vpraví lékařský silikon. Podle tohoto otisku se vyrábí na míru protéza, která se pak dlouho ručně upravuje.

Mezitím se ve vedlejší místnosti Philippe Jacquin-Ravot, absolvent Akademie výtvarného umění v Lyonu, chystá k malování Jonathanovy duhovky, která pak bude na novou protézu zafixována.

Pracuje na základě fotografie Jonathanova zdravého oka, používá barevné pigmenty a jemné štětce. Bezmála to tu vypadá jako v ateliéru nějakého umělce, kdyby tu nebyla vlákna červené vlny, která dokonale imitují vlásečnice v očním bělmu. Philippe Jacquin-Ravot má i jakousi paletu, dřevěnou krabičku obsahující 80 odstínů modré a hnědé, s nimiž vykresluje každou duhovku.

'Skleněné oko'

Vše se totiž musí v případě nové protézy dělat znovu, protože oči s věkem světlají. "A v každé duhovce je až sedm barev," vysvětluje malíř, jehož osobní výtvory jsou maximálně realistické. "Jde o to vykreslit drobnou síťovinu v duhovce, která je u každého člověka jiná," vysvětluje Dominique Charles-Messance. Vytvořil si sám svou paletu, která ho doprovází do nemocnic v Besançonu, Dijonu či Lausanne.

ČTĚTE TAKÉ:

Nemá rád výraz "skleněné oko", které připomíná scény z filmů jako je Strach nad městem, kde Jean-Paul Belmondo pronásleduje vraha až na střechu, kde zlosyn ztratí oko. Skleněné oko připomíná rovněž invalidy z války. Dnes jsou protézy jen stěží rozeznatelné od pravého oka, chybí jim pouze pohyb. Z estetického hlediska slouží všem vrstvám obyvatel, počínaje dítětem, které bylo postiženo rakovinou sítnice, a konče studentem, který přišel o oko při rvačce.

Časté jsou rovněž úrazy v domácnosti, jako je vystříknutí chemikálie do oka anebo vbodnutí tužky do oka u dítěte, vysvětluje výrobce očních protéz. Dominique Charles-Messance zdůrazňuje tabu, které obklopuje nošení oční protézy, ačkoli pohledem člověk navazuje první kontakt, a význam psychologického přístupu, který předpokládá jeho povolání, zejména v případě, kdy svou první protézu dostává dítě.

Autoři: ,