Pro generaci dnešních padesátníků bylo početí potomka celkem běžnou událostí, nad níž se nijak moc nepřemýšlelo. Prostě se obvykle tak nějak stala. „Nechtěné“ těhotenství nevěst nebylo nijak výjimečné. S dostupností antikoncepce, ale i obrovským rozšířením možností v soukromém a pracovním životě nežádoucí těhotenství skoro vymizela.
Lidská plodnost stále klesá. Problémy má čtvrtina českých párů |
Třicátníci ale musí řešit problém, který jejich rodiče v drtivé většině případů nikdy nezažili. Pečlivě si naplánují čas vhodný pro početí potomka, žena vysadí antikoncepci a... dítě nepřichází. Čím déle se pár o početí snaží, tím víc se dostává pod tlak. A k tomu se na zdrcenou dvojici dnes a denně valí zprávy o tom, jak se reprodukční schopnosti lidstva zhoršují, že neplodnost postihuje každý desátý pár a že muži valem ztrácejí zdravé spermie.
Pozornost, jaká je v posledních letech věnována otázce (ne)plodnosti, tudíž přináší i jeden nechtěný efekt. Čím více se mluví o tom, jak jsou na tom dvojice špatně, tím víc se lidé (i zcela zdraví) obávají, zda jsou jejich vajíčka či spermie v dobrém stavu.
Katastrofa se nekoná
Právě mužské pohlavní buňky, respektive jejich zhoršující se kvalita je považována za jednu z hlavních příčin takzvané epidemie neplodnosti. Oficiálně se změnila i norma pro to, jak má vypadat zdravý spermiogram. V roce 1951 byla dolní hranice 80 milionů na mililitr, v roce 1964 se přehodnotila na 40 mil./ml, od roku 1980 pak na 20 mil./ml.
