Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Příliš léků, nedostatek tekutin. Pacientů s rakovinou ledvin přibývá

Zdraví

  6:40
Nádory prsu u žen a plic u mužů jsou nejobávanějšími druhy zhoubného bujení. Jenže zatímco zrovna u rakoviny prsu úspěšnost léčby stoupá, do statistiky více zasahují nádory, s nimiž jsme tolik nepočítali.
Léčba rakoviny

Léčba rakoviny foto: Shutterstock

Nové nepříznivé faktory životního prostředí, jako jsou například radiace nebo karcinogeny v pitné vodě, mohou dosavadním pořadím výskytu nádorů významně zamíchat, říká onkoložka Petra Tesařová z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Už teď jsou vidět změny – přibývá pacientů se zhoubným onemocněním ledvin, Češi jsou na evropské špičce ve výskytu a není jasné proč.

Možní podezřelí? Přílišná spotřeba léků na bolest, dlouhodobý nedostatek tekutin. Na nádory ledvin zemře přes tisíc lidí ročně. Přibývá také mužů s nádory prostaty, a to i v mladším věku, což nebylo donedávna tak obvyklé – na nemoc umírá přes 1500 mužů ročně. Pro srovnání: rakovina prsu za stejnou dobu zabije zhruba 1900 žen.

Obětí nejspíše ubývat nebude

Stále platí, že některé orgány rakovina ohrožuje častěji než jiné. Na zhoubné nádory umírá více než dvacet pět tisíc Čechů ročně, nejvíce z nich – více než pět tisíc – na nádory plic a průdušek. Bohužel, celkové číslo obětí se asi hned tak nesníží. Je pravda, že medicína dokáže lépe léčit některé typy nádorů a lze očekávat, že počet uzdravených pacientů bude stoupat.

Může káva způsobit rakovinu? Ne, pokud není příliš horká, tvrdí WHO

„Na druhou stranu je jisté, že počet nově vzniklých nádorů v populaci trvale poroste. Odhadnout, zda bude rychleji narůstat počet vyléčených než počet nově zachycených nemocných, je velmi obtížné,“ říká profesor Aleš Ryška, onkolog z Fingerlandova ústavu patologie Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Podle něj se přitom nedá říci, zda Češi žijí tak, aby se zhoubným nemocem vyhnuli, nebo zda mají pravdu ti, kdo říkají, že většina nádorů se stejně objeví bez nějaké vnější příčiny. „Rakovina je laický termín. V různých tkáních a orgánech vznikají různé nádory, které se od sebe zcela liší svým chováním i mechanismem vzniku – na některých se podílejí spíše genetické faktory, na některých výživa, jiné mají spojitost s kouřením...“ konstatuje Ryška.

Záleží na diagnostice

Připomíná, že dokonce ani „rakovina prsu“ není jednou chorobou, ale spektrem nádorů, které mohou být jak hodně agresivní, tak poměrně chronicky probíhající, na které léčba zabírá vcelku dobře. Záleží na pokročilosti onemocnění, zda zasáhlo uzliny, případně zda nádor vytvořil vzdálené metastázy. „A také na mikroskopickém vzhledu, případně na různých molekulárních znacích nádorových buněk, které právě patolog musí cíleně vyšetřit,“ uvedl příklad ze své praxe patologa, jehož rolí je přesná diagnostika typu nádorů. Proto má takový smysl, aby se lidé se zhoubnými chorobami léčili v jednom z dvanácti specializovaných onkocenter, která nabízejí komplexní péči.

„Pro vznik nádoru se pravděpodobně musí sejít několik rizikových faktorů, většina z nich souvisí s životním stylem. Nepochybným kancerogenem je kouření tabáku, dále pak obezita, nedostatek pohybu, užívání toxických látek včetně alkoholu. Neméně důležitá je genetická výbava, na níž tyto nepříznivé vlivy působí,“ shrnuje docentka Tesařová.

Rakovina prsu se třetině žen vrací. I tak ale mohou prožít kvalitní život, upozorňuje kampaň

Pokud jde o celkový počet nemocných, číslo se nebude snižovat i proto, že výskyt zhoubných chorob celosvětově stoupá, přičemž velkou roli v tom hraje prodlužování věku. Dobře to je vidět například u rakoviny prsu – před pětadvacítkou je nemoc extrémně vzácná, počet nemocných začne výrazněji stoupat až po přechodu. Mnoho nových případů lékaři diagnostikují i po osmdesátce.

Lékaři navíc potvrzují, že prodlužující se délka lidského života s sebou nově přináší i fakt, že přibývá pacientů, kteří postupně onemocní dvěma, třemi i více nádory. Z toho je jasné, že i když se možnosti léčby stále zlepšují, nepříznivé vlivy prostředí, životního stylu a genetických predispozic vedou znovu a znovu ke vzniku nádoru. Některé nádory se léčí lépe, jiné – jako třeba onemocnění slinivky, žaludku, žlučníku či ledvin – hůře. Na druhou stranu se lékařůmvýznamně daří prodlužovat nemocným s nevyléčitelnými stadii jejich život v přijatelné kvalitě. A křivky úmrtnosti celé řady zhoubných nádorů se ohýbají příznivým směrem.

Autor: