  |
Svah pod vrcholem Kitzsteinhornu je před sezonu zaplněn lyžaři jen napůl, je dost místa na elegantní oblouky na oblíbeném padáku zvaném Černá mamba i jednodušších sjezdovkách v jeho okolí. V provozu jsou už skoro všechny vleky. Parta pestře oblečených lyžařů však navzdoru tomu stoupá kopcem na vlastní pěst. Na nohou skialpové lyže, které se ze sjezdu přepínají na stoupání uvolněním paty, během dopoledne vyjdou vzhůru nějakých tisíc výškových metrů. „Na lanovkách a vlecích jsem strávila celé dětství i pubertu, pořád jsme jezdili nahoru dolů, hecovali se, pilovali oblouky…a pak mě to přestalo bavit. Skialpy jsou pro mě způsob, jak si užít zimu jinak,“ vysvětluje dvaadvacetiletá Christine Weber, proč s partou kamarádů přešli na tenhle speciální druh lyží. „Ráda chodím po horách i v létě, to by mě nenapadlo lanovku použít. Tak proč to dělat v zimě. Radši si ten sjezd zasloužím tímhle výstupem.“
Skupina dvacátníků z Vídně v tomhle slunečním dni není jediná, která se na kaprunském ledovci obejde bez lanovek. Mezi skialpinisty, kteří tu stoupají vyznačenými trasami se najde i nejeden Čech. „Jsem na skialpech poprvé, pořád jsem poslouchal od kámošů, jak je to super, až došlo i na mě. Chtěl bych časem do volného terénu, ale bojím se lavin, moc se nevyznám v počasí a vůbec je k tomu dost dlouhá cesta. Tak se nejdřív učím šlapat a občas jet dolů hlubším sněhem,“ vysvětluje Pavel Černý z Brna, proč mu stačilo koupit jednorázový skipas na první stanici a dál už stoupá sám.
Podobných lyžařů přibývá nejen na Kaprunu, ale i v dalších lyžařských střediscích včetně těch českých. „Pamatuji si časy, kdy na nás lidi z lanovky pokřikovali, že se nám složí na vlek, ať nemusíme šlapat. Dneska je to jinak: skialpy začaly být sexy,“ vysvětluje trend horský vůdce Branislav Adamec, který zároveň pracuje pro skialpovou značku Dynafit.
Trend reflektují i sama lyžařská střediska, třeba zmíněný Kaprun nabízí speciální skipas za sníženou cenu, který lyžaře dostane jenom na hranici sněhu.
Řekl bych, že přibývající skialpinisty na sjezdovkách máme na svědomí i my sami: před časem jsme začali nabízet přímo na sjezdovkách, ať si tenhle typ lyží otestují. A skoro každý, kdo skialpy zkusí, jim propadne. Pro někoho je to způsob, jak si vyšlápnout na svah dřív, než se pustí vleky, někoho lákají freeridy, někoho lyže v kombinaci s horolezením a taky roste skupina těch, co to berou jako fitness aktivitu na čerstvém vzduchu.“
Trend reflektují i sama lyžařská střediska, třeba zmíněný Kaprun nabízí speciální skipas za sníženou cenu, který lyžaře dostane jenom na hranici sněhu. Mnohde taky mají vyznačeny speciální výstupové trasy, aby se stoupající lyžaři nedostávali do kolize s těmi, co se řítí z kopce. Bezpečnostní důvody vedou střediska taky k zavádění nových opatření, která s pohybem skialpinistů počítají. Nad Zermattem třeba platí takzvaných Pět pravidel, která upravují trasy, kudy lze stoupat vzhůru, ale hlavně hodiny, kdy je pohyb po sjezdovkách možný. Třeba na noční vyjížďky na čerstvě urolbovaných sjezdovkách je třeba zapomenout. Riziko střetu s technikou je po setmění příliš velké.
Lyžovačka v západu slunce nebo naopak za úsvitu je nicméně celkem logickou touhou každého, kdo nepotřebuje lanovku a tak některá střediska vyhrazují data, kdy je možné jedno či druhé podniknout legálně. „V Německu a Rakousku takhle chodí stovky lidí. Kdo má hory blízko, může si ještě ráno před prací vyběhnout sjezdovku a sjet dolů do kanceláře,“ popisuje Branislav Adamec.
