Podle jiné verze tohoto příběhu střelný prach vynalezl kolem roku 800 jiný Číňan, který se pomocí stejných ingrediencí snažil rozlousknout tajemství života.
Kde a kdy se vzal vánoční stromeček? Zbývají nám dvě legendy |
Jisté je, že hlavní zásluhu na vzniku ohňostroje má čínský mnich li Tchien z města liou-jang, ležícího v provincii chu-nan, kde se dodnes soustředí čínský ohňostrojový průmysl. Původní vynález Tchien ještě vylepšil a zasloužil se o jeho rozšíření.
Tehdejší ohňostroj byl však tomu našemu hodně vzdálený. Prach v bambusových výhoncích nebo papírových tubách se prostě hodil do ohně a prásk! lidem šlo hlavně o pořádnou ránu, která měla zahánět zlé duchy. Tento třaskavý zvyk se ujal během oslav čínského nového roku, narozenin či svateb. Střelného prachu si všimla i armáda a na svět přišel kanon, který kromě zabíjení protivníků přinesl jedno velké vylepšení ohňostroje. Tuby naplněné prachem se už nemusely házet do ohně, ale šlo je vystřelovat do vzduchu. Kromě hlučné rány se lidé začali kochat i pěknou oranžovou explozí.
  |
To už se ohňostroj pomalu rozšířil z Číny dál. Do evropy jej měl ve druhé polovině 13. století přivézt italský obchodník Marco Polo. a právě Italové se na starém kontinentu stali opravdovými velmistry mezi ohňostrůjci a z explodujících rachejtlí vytvořili téměř umělecké představení. Záhy se od nich začali učit v německu, ve Francii i v anglii, kde byl hlavní mistr ohňostrojů za své zásluhy o pekelnou zábavu povýšen na rytíře.
A byli to zase Italové, kdo ve 30. letech 18. století přišel se zásadním zlepšovákem – do střelného prachu přidali stroncium nebo chlorid barnatý a obloha se rozjasnila zářivou červenou a zelenou. Pak přibyla žlutá, modrá a fialová a oslavy byly velkolepější než kdy dřív.
