Automatická doprava hornin z Marsu do pozemských laboratoří ještě před pilotovanou výpravou bude znamenat definitivní završení výzkumu planety pomocí automatů. Pro dnešní roboty je to úkol na samé hranici jejich schopností - dál už musí štafetu převzít lidé.
Při troše štěstí navíc může tato komplikovaná mise výrazně přispět k řešení otázky existence života na Marsu. Její zodpovězení před startem astronautů by mělo na podobu takové expedice zásadní vliv.
Stejný význam pro pilotovanou výpravu má také zjištění mechanických a chemických vlastností marsovské půdy a jejich případné negativní vlivy na vybavení astronautů. Proto se odběr vzorků a jejich doprava na Zemi musí uskutečnit s co největším předstihem. Americká kosmická agentura NASA s dopravou vzorků z Marsu ve svých plánech dlouhodobě počítá. Jenže termín se v důsledku rozpočtových škrtů stále odsouvá. Nyní již začíná být zřejmé, že se neuskuteční před rokem 2020.
Naproti tomu Evropská kosmická agentura ESA povzbuzená úspěchem své sondy Mars Express je v tomto ohledu velkorysejší. Zařadila automatický odběr vzorků z Marsu do svého programu Aurora a podle některých svých prohlášení by jej mohla spustit už kolem roku 2012. Možnost mezinárodní spolupráce na náročném projektu se proto nabízí skoro sama - a nyní dostala posvěcení z vlivných kruhů amerického kosmického výzkumu. Marsovská šance pro Českou republiku?
Už roku 1993 vznikla skupina známá jako IMARS (International Mars Architecture for Return of Samples), která se zabývá vytvářením strategie pro získání vzorků marsovské půdy. Jde o součást organizace IMEWG (International Mars Exploration Working Group), která má koordinovat mezinárodní snažení o výzkum Marsu.
Členové tohoto mezinárodního týmu odborníků se v prosinci sešli ve Washingtonu za přímé účasti expertů z NASA. Na konferenci zaznělo zásadní sdělení, že odběr vzorků a jejich doprava na Zemi by se mohly uskutečnit relativně brzy, a to především díky široké mezinárodní spolupráci. „Vzrušujícím poselstvím z konference je, že IMARS předpokládá realizaci mise už v příštím desetiletí,“ řekl zástupcům médií Dough McCuistion, ředitel výzkumu Marsu v NASA. „V naší práci dostane tato výprava vysokou prioritu. Současně zveme k účasti všechny národy, které se zabývají výzkumem kosmu.“
Američtí odborníci očekávají především účast Evropské kosmické agentury, kanadských specialistů a japonské kosmické agentury. Nevylučují ale ani podíl jiných států. „Pozvání účastnit se práce skupiny IMARS rozesílá IMEWG všem národním organizacím pro kosmický výzkum,“ potvrdil Dough McCuistion.
„Pro Evropu je to velká výzva, dát už v roce 2008 pevnější obrysy jejímu výzkumnému programu Aurora,“ prohlásil manažer výzkumu ESA Bruno Gardini. Program Aurora je dlouhodobý výhled evropského výzkumu sluneční soustavy, který zahrnuje i pilotované mise, včetně přistání lidí na rudé planetě. Byl vyhlášen roku 2001. Vzhledem k očekávanému přistoupení České republiky k ESA se tak nová pevnina jménem Mars možná otevírá i před našimi odborníky. Vstupní rozhovory začaly v létě 2007 a pravděpodobně potrvají asi rok.
Velká výzva pro Evropu Evropané se myšlenkou odběru vzorků z Marsu intenzivně zabývají už několik let.
„Mise Mars Sample Return je jednou z největších výzev a nejodvážnějších programů, do nichž se ESA pustila,“ uvedl Bruno Gardini už roku 2004. „Představuje nejen vývoj nových technologií a čtyř nebo pěti kosmických přístrojů zcela nového typu, ale má také mimořádný vědecký význam. Mimo jiné to je mise, kdy roboti budou pracovat podle přibližně stejného schématu jako případná pozdější expedice lidí,“ dodal.
Získání vzorků z Marsu by mělo podle představ Evropské kosmické agentury proběhnout ve dvou fázích. První začne startem sondy nesoucí speciální návratovou kapsli. Teprve dva roky po jejím umístění na oběžné dráze kolem Marsu bude následovat druhá sonda s přistávacím modulem a modulem MAV (Mars Ascent Vehicle), který je určen pro dopravu vzorků zpět na oběžnou dráhu.
Modul bude vybaven vrtákem, jenž umožní získávat vzorky hornin z hloubek jednoho a půl až dvou metrů. Mělo by jít asi o půl kilogramu materiálu. Vzorky budou uloženy do MAV, který s ním odstartuje zpět do vesmíru. Na oběžné dráze kolem Marsu se setká s první sondou a nasbírané vzorky přeloží do návratové kapsle. Ta se pak s nimi vydá směrem k Zemi. Americké plány byly v tomto směru zatím méně podrobné, navíc podléhaly častým změnám. O sondě, která by měla z Marsu přivézt zpět na zemi vzorky hornin, NASA většinou mluvila jako o misi Sample Return (SR).
Také v tomto případě se předpokládala spolupráce několika automatů vypuštěných ze Země odděleně. Konkrétnější specifikace SR, stejně jako přesnější časový horizont mise, však neexistují. Jisté je jen to, že původní termín startu v roce 2013 byl tiše zapomenut. Zmíněná Washingtonská konference IMARS a přizvání dalších zemí by proto mohly projektu pomoci překonat mrtvý bod.
Riziko kontaminace Jedním z otevřených problémů dopravy vzorků na Zemi je riziko kontaminace biosféry případnými mikroorganismy z Marsu. Po příletu proběhne brzdění v atmosféře a kapsle nakonec přistane na padácích nebo pomocí nafukovacích airbagů na určeném místě. Její konstrukce bude taková, aby ani v případě neotevření padáků nebo jiné poruchy nedošlo k její destrukci. Jenže nedávný nepovedený návrat sondy Genesis do atmosféry přesvědčivě ukázal, že stát se může cokoliv: schránka se vzorky meziplanetární hmoty dopadla příliš rychle a rozbila se.
Pokud by něco podobného postihlo návratovou kapsli a uvnitř byl opravdu život, pak by se snadno mohl naplnit katastrofický děj některého z mnoha sci-firománů, jež se vyhubením lidstva mimozemskými mikroby s oblibou zabývají. Proto ani nepřekvapí, že již vznikla organizace, která chce dopravě vzorků z Marsu zabránit. Spolek ICAMSR (International Committee Against MSR) si klade za cíl upozorňovat na rizika mise a burcovat proti ní veřejnost.
Vědci ovšem o této hrozbě vědí, nicméně jsou přesvědčeni, že riziku jde zabránit. Jedním z úkolů organizace IMARS proto bude i stanovení strategie, která by případným mikroorganismům nedovolila uniknout. A to i navzdory skutečnosti, že možnosti jejich existence jsou velmi malé.
Při troše štěstí navíc může tato komplikovaná mise výrazně přispět k řešení otázky existence života na Marsu. Její zodpovězení před startem astronautů by mělo na podobu takové expedice zásadní vliv.
Stejný význam pro pilotovanou výpravu má také zjištění mechanických a chemických vlastností marsovské půdy a jejich případné negativní vlivy na vybavení astronautů. Proto se odběr vzorků a jejich doprava na Zemi musí uskutečnit s co největším předstihem. Americká kosmická agentura NASA s dopravou vzorků z Marsu ve svých plánech dlouhodobě počítá. Jenže termín se v důsledku rozpočtových škrtů stále odsouvá. Nyní již začíná být zřejmé, že se neuskuteční před rokem 2020.
Naproti tomu Evropská kosmická agentura ESA povzbuzená úspěchem své sondy Mars Express je v tomto ohledu velkorysejší. Zařadila automatický odběr vzorků z Marsu do svého programu Aurora a podle některých svých prohlášení by jej mohla spustit už kolem roku 2012. Možnost mezinárodní spolupráce na náročném projektu se proto nabízí skoro sama - a nyní dostala posvěcení z vlivných kruhů amerického kosmického výzkumu. Marsovská šance pro Českou republiku?
Už roku 1993 vznikla skupina známá jako IMARS (International Mars Architecture for Return of Samples), která se zabývá vytvářením strategie pro získání vzorků marsovské půdy. Jde o součást organizace IMEWG (International Mars Exploration Working Group), která má koordinovat mezinárodní snažení o výzkum Marsu.
Členové tohoto mezinárodního týmu odborníků se v prosinci sešli ve Washingtonu za přímé účasti expertů z NASA. Na konferenci zaznělo zásadní sdělení, že odběr vzorků a jejich doprava na Zemi by se mohly uskutečnit relativně brzy, a to především díky široké mezinárodní spolupráci. „Vzrušujícím poselstvím z konference je, že IMARS předpokládá realizaci mise už v příštím desetiletí,“ řekl zástupcům médií Dough McCuistion, ředitel výzkumu Marsu v NASA. „V naší práci dostane tato výprava vysokou prioritu. Současně zveme k účasti všechny národy, které se zabývají výzkumem kosmu.“
Američtí odborníci očekávají především účast Evropské kosmické agentury, kanadských specialistů a japonské kosmické agentury. Nevylučují ale ani podíl jiných států. „Pozvání účastnit se práce skupiny IMARS rozesílá IMEWG všem národním organizacím pro kosmický výzkum,“ potvrdil Dough McCuistion.
„Pro Evropu je to velká výzva, dát už v roce 2008 pevnější obrysy jejímu výzkumnému programu Aurora,“ prohlásil manažer výzkumu ESA Bruno Gardini. Program Aurora je dlouhodobý výhled evropského výzkumu sluneční soustavy, který zahrnuje i pilotované mise, včetně přistání lidí na rudé planetě. Byl vyhlášen roku 2001. Vzhledem k očekávanému přistoupení České republiky k ESA se tak nová pevnina jménem Mars možná otevírá i před našimi odborníky. Vstupní rozhovory začaly v létě 2007 a pravděpodobně potrvají asi rok.
Velká výzva pro Evropu Evropané se myšlenkou odběru vzorků z Marsu intenzivně zabývají už několik let.
„Mise Mars Sample Return je jednou z největších výzev a nejodvážnějších programů, do nichž se ESA pustila,“ uvedl Bruno Gardini už roku 2004. „Představuje nejen vývoj nových technologií a čtyř nebo pěti kosmických přístrojů zcela nového typu, ale má také mimořádný vědecký význam. Mimo jiné to je mise, kdy roboti budou pracovat podle přibližně stejného schématu jako případná pozdější expedice lidí,“ dodal.
Získání vzorků z Marsu by mělo podle představ Evropské kosmické agentury proběhnout ve dvou fázích. První začne startem sondy nesoucí speciální návratovou kapsli. Teprve dva roky po jejím umístění na oběžné dráze kolem Marsu bude následovat druhá sonda s přistávacím modulem a modulem MAV (Mars Ascent Vehicle), který je určen pro dopravu vzorků zpět na oběžnou dráhu.
Modul bude vybaven vrtákem, jenž umožní získávat vzorky hornin z hloubek jednoho a půl až dvou metrů. Mělo by jít asi o půl kilogramu materiálu. Vzorky budou uloženy do MAV, který s ním odstartuje zpět do vesmíru. Na oběžné dráze kolem Marsu se setká s první sondou a nasbírané vzorky přeloží do návratové kapsle. Ta se pak s nimi vydá směrem k Zemi. Americké plány byly v tomto směru zatím méně podrobné, navíc podléhaly častým změnám. O sondě, která by měla z Marsu přivézt zpět na zemi vzorky hornin, NASA většinou mluvila jako o misi Sample Return (SR).
Také v tomto případě se předpokládala spolupráce několika automatů vypuštěných ze Země odděleně. Konkrétnější specifikace SR, stejně jako přesnější časový horizont mise, však neexistují. Jisté je jen to, že původní termín startu v roce 2013 byl tiše zapomenut. Zmíněná Washingtonská konference IMARS a přizvání dalších zemí by proto mohly projektu pomoci překonat mrtvý bod.
Riziko kontaminace Jedním z otevřených problémů dopravy vzorků na Zemi je riziko kontaminace biosféry případnými mikroorganismy z Marsu. Po příletu proběhne brzdění v atmosféře a kapsle nakonec přistane na padácích nebo pomocí nafukovacích airbagů na určeném místě. Její konstrukce bude taková, aby ani v případě neotevření padáků nebo jiné poruchy nedošlo k její destrukci. Jenže nedávný nepovedený návrat sondy Genesis do atmosféry přesvědčivě ukázal, že stát se může cokoliv: schránka se vzorky meziplanetární hmoty dopadla příliš rychle a rozbila se.
Pokud by něco podobného postihlo návratovou kapsli a uvnitř byl opravdu život, pak by se snadno mohl naplnit katastrofický děj některého z mnoha sci-firománů, jež se vyhubením lidstva mimozemskými mikroby s oblibou zabývají. Proto ani nepřekvapí, že již vznikla organizace, která chce dopravě vzorků z Marsu zabránit. Spolek ICAMSR (International Committee Against MSR) si klade za cíl upozorňovat na rizika mise a burcovat proti ní veřejnost.
Vědci ovšem o této hrozbě vědí, nicméně jsou přesvědčeni, že riziku jde zabránit. Jedním z úkolů organizace IMARS proto bude i stanovení strategie, která by případným mikroorganismům nedovolila uniknout. A to i navzdory skutečnosti, že možnosti jejich existence jsou velmi malé.
