Řadě lidí však zamrzá úsměv na rtech, když se s Alzheimerovou nemocí setkají ve svém okolí. Jejím základním projevem je právě úpadek paměti. Zpočátku je nenápadný, nezvratně však vede k absolutnímu odkázání nemocného na péči jiné osoby.
Tím si nyní prochází i Alice Syklová z Prahy. „Mé mamince je 85 let a fyzicky je velice aktivní. Bohužel duševně nám odchází přímo před očima. Začalo to tím, že si zapomínala brát při odchodu klíče od bytu. Pak si nevzpomínala, jestli už vůbec jedla. Její sousedka mě upozornila, že jí chodí opakovaně platit nájem, i když má zaplaceno. Když ji poprvé přivezli strážníci, protože se ztratila, uvědomila jsem si, že nemůže žít sama. Když ji mám doma, o to víc vidím, jak její osobnost odchází čím dál rychleji,“ říká s pláčem pětapadesátiletá žena.
Počet lidí v ČR trpících demencí v závislosti na věku
|
„Pro Alzheimerovu nemoc je typický plíživý začátek s postupným zhoršováním paměti a dalších kognitivních funkcí, které vedou k narušení soběstačnosti. Mezi kognitivní funkce řadíme paměť, schopnost plánování a organizování činností, řeč, pozornost, zrakově prostorové schopnosti, abstraktní myšlení, úsudek, rozpoznávání osob, věcí a jevů, psaní, čtení, počítání. V začátcích Alzheimerovy nemoci se nejčastěji objevuje porucha paměti, narušena je zejména epizodická paměť, která zaznamenává vlastní prožitky a vzpomínky. Problémy s pamětí se postupně zhoršují,“ vysvětluje Aleš Bartoš, neurolog z Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech.
„Typické je, že nemocný má problémy se zacházením s financemi, s telefonováním, zapomíná na termíny domluvených schůzek. Později se objeví problémy i v každodenních činnostech, jako jsou nakupování, vaření, oblékání a hygiena, dále se zhoršuje řeč, pacient je dezorientován, špatně rozpoznává osoby a jejich tváře,“ dodává docent Bartoš, který se této nemoci věnuje již osmnáct let.
V této fázi nemoc velmi významně zasáhne do života blízké rodiny. Pacienti si už bohužel ani neuvědomují, že je s nimi něco špatně. Někdy se přidává i apatie anebo neklidná a bezúčelná aktivita, ale i agresivita či halucinace. Ve chvíli, kdy se člověk nedokáže sám o sebe postarat, dospěla nemoc do finální fáze a jde již o demenci. Nemocní přežívají v průměru pět až osm let od prvních příznaků.
Osmdesátníci ohroženou skupinou
Problémem zůstává, že lidem zpočátku vůbec nedochází, že je něco špatně. Drobné výpadky paměti přičítají na vrub stáří a při návštěvě praktického lékaře se o tom vůbec nezmíní.
Orientační test demenceDotazník určený pro rodinu a přátele Za odpověď „ano, často“ počítejte 0 bodů Za odpověď „někdy“ počítejte 1 bod Za odpověď „ne“ počítejte 2 body Zodpovězte o svém blízkém 1. Opakuje se a ptá se znovu a znovu na to samé? 2. Zapomíná více než dříve zejména věci, které staly se nedávno, nebo dokonce před chvílí? 3. Zapomíná brát léky, nakoupit najednou více věcí a podobně? 4. Zapomene na schůzku, svátek, rodinnou oslavu? 5. Je smutnější nebo bezradnější než dříve? 6. Má problémy s počítáním, vedením účtu a podobně? 7. Je pravda, že již nemá takový zájem o dřívější záliby a koníčky? 8. Potřebuje pomoc nebo alespoň radu při jídle, oblékání či hygieně? 9. Je vznětlivější, podezíravý, neklidný, mluví nesmyslně nebo vidí a slyší to, co ve skutečnosti neexistuje? 10. Zhoršila se jeho schopnost řídit automobil? 11. Hledá slova, mluví méně plynule, zapomíná jména? Vyhodnocení testu: 22–21 bodů: Odpovídá normě. 20–19 bodů: Hraniční stav, pokud pozorujete ještě jiné příznaky, je lepší poradit se s lékařem, může jít také o jiné onemocnění. 18 a méně bodů: Poraďte se s lékařem. Zdroj: Česká alzheimerovská společnost |
Při běžném hovoru s pacientem se lékař může nechat oklamat společensky přijatelným chováním pacienta, případně příznaky v podobě výpadků paměti může přičítat na vrub jiné nemoci.
„Lékaři dnes běžně měří krevní tlak, hladinu cukru v krvi... Krátký test, který by prošetřil paměťové funkce pacienta, mezi tato běžná vyšetření bohužel zatím nepatří,“ podotýká Aleš Bartoš. Přitom čísla jsou alarmující. Alzheimerovou chorobou trpí ve světě až 50 milionů osob a očekává se, že do roku 2050 jejich počet vzroste na 131 milionů.
V Česku máme registrováno 150 000 pacientů, což téměř odpovídá velikosti Plzně. Podle odhadů se jejich počet zvýší v roce 2050 na 380 000, tedy více než dvojnásobek.
Nemoci na stopě
Alzheimerova nemoc a následná demence nejsou v současné době léčitelné. Léky jen dočasně zpomalí postup nemoci. Přesto zůstává zásadní, aby ji lékaři diagnostikovali co nejdříve. Pacient dostane léky, lékař mu vysvětlí, jak trénovat paměť, společně s rodinou se domluví, jak postupovat, až se jeho stav zhorší. Rodina má možnost se poohlédnout po vhodné ústavní péči či denním stacionáři. Zvláště tuto věc by neměli lidé podceňovat. Specializovaných pečovatelských domovů pro lidi s Alzheimerovou nemocí či demencí sice přibývá, i tak má však většina z nich plný pořadník. Stejným nedostatkem míst trpí i specializovaná lékařská centra, kde často počet žádostí o vyšetření přesahuje jejich kapacity a nové pacienty nepřijímají.
Diagnostikovaný pacient s Alzheimerovou nemocí může být zařazen do lékových studií, v nichž se zkoumá účinnost zcela nových léků. „Pacient tak podstoupí moderní léčbu, která mu může prospět a ke které by se jinak nedostal. V současné době se u nás v Národním ústavu duševního zdraví účastníme lékové studie, která testuje léčebné účinky očkovací látky proti Alzheimerově nemoci. Než byl nábor do této studie zastaven, zařadili jsme do ní tři naše pacienty,“ popisuje Aleš Bartoš.
„Kromě léčby pacientů je další zajímavou činností našeho oddělení výzkum Alzheimerovy nemoci. V ústavu se od roku 2018 budeme věnovat projektům, které se zabývají tréninkem paměti,“ doplňuje výzkumná asistentka Jana Adámková. „Plánujeme vyvíjet metody založené na počítačových hrách, jež budou určeny pro osoby s poruchou paměti anebo pro starší lidi, kteří mají zájem udržet se v dobré duševní kondici. Kdokoli, kdo by měl zájem se na našem výzkumu podílet, může se již teď registrovat na adrese www.nudz.cz/neurokognice. Tam je rovněž možné se přihlásit do výzkumného projektu Regionální stárnutí paměti, který u nás na oddělení dlouhodobě provádíme. Jde o bezplatné vyšetření paměti a dalších duševních funkcí, které trvá jeden a půl hodiny. Máme v plánu tyto dobrovolníky sledovat opakovaně po dobu mnoha let.“
