Další příběhy Čechů v cizině čtěte zde |
Lidovky.cz: Jak vypadá současná situace v Dánsku? Mají lidé dostatek ochranných pomůcek?
V Dánsku přesahuje počet nakažených Covid-19 tři tisíce lidí. Celá situace je brána velice vážně. Vláda vydala různá nařízení a zavřela veřejné instituce a i některé soukromé podnikání, například kadeřnictví, restaurace (zde zůstala možnost prodeje ‚ven‘) a obchodní centra. Bohužel to má velký dopad na nezaměstnanost, spousta firem začala propouštět své zaměstnance. Co se týká ochranných pomůcek, tak jediné, co je doporučené, jsou při cestě na nákup rukavice. Nošení roušek na veřejnosti povinné není. Ze své zkušenosti vím, že je v obchodech nedostatek desinfekce na ruce.
Lidovky.cz: Jak se lidé staví k celostátní karanténě? A jak přistupují k opatřením, která vláda nařídila?
Tady není karanténa, do ní musí jen lidé, co se vrátili z rizikových oblastí nebo ti, co byli ve styku s nakaženým. Jde spíš o to, že vláda zavřela všechny úřady, instituce pro děti a doporučila celému soukromému sektoru, aby všichni zaměstnanci, co mohou pracovat z domova, tak učinili. Z mého pohledu převážná většina lidí tato rozhodnutí respektuje, i přestože z toho není úplně nadšena.
Ministerstvo zdravotnictví vytvořilo jednoduchý a přehledný plakát, který se nachází všude v ulicích. Navádí veřejnost, aby si myla ruce nebo používala dezinfekci na ruce atd.(viz. obrázek, pozn. red.). Z toho posledního bodu se stalo heslo dánského boje proti koronaviru, které používá premiérka (Mette Frederiksen) na konci svých projevů: Står sammen om at holde afstand (Stojíme pohromadě, abychom si udrželi vzdálenost).
Lidovky.cz: Dokázala byste porovnat situaci v Dánsku a v Česku?Každá země si zvolila svůj vlastní přístup. Netroufnu si zhodnotit, který je lepší, to se ukáže časem.
Lidovky.cz: Jak to vypadá v ulicích?
Atmosféra se mi zdá trochu uvolněnější, než byla před týdnem, a to díky pondělní tiskové konferenci. Během ní zaznělo, že pokud se nadále budeme chovat zodpovědně a dodržovat doporučení, tak je naděje, že by se Dánsko po Velikonocích mohlo začít postupně „otevírat”.
Bohužel nedokážu říct, jak to vypadá ve velkých městech, protože žijeme na vesnici. Ale pozoruji změnu na silnicích. Když jsem jela do práce, tak byly silnice skoro prázdné, což se změnilo právě po tom prohlášení. V úterý přibylo aut. To je ale bohužel to, čeho jsme se v mém okolí obávali. Že s nadějí lidi zapomenou na to, jak se chovat, a s postupným otevíráním se můžeme rozloučit.
Lidé mají od sebe udržovat vzdálenost, a to na minimálně dva metry. S tímto se člověk v praxi setká v obchodech s potravinami. Na zemi je lepící páskou označeno, jak daleko můžete stát od ostatních ve frontě na zaplacení, abyste vzdálenost dodrželi. Dále jsou v obchodě k dispozici jednorázové rukavice, a mezi prodávajícím a zákazníkem je plexisklo.
