Do práce se zapojili také odborníci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a Botanického ústavu Akademie věd ČR. Ze 490 hodnocených ekosystémů je ohrožena například více než třetina typů suchozemských stanovišť a více než polovina typů jezer, řek a pobřežních stanovišť, oznámila dnes Masarykova univerzita v tiskové zprávě.
Čeští vědci objevili v lososech na Aljašce tasemnici |
„Červený seznam přírodních stanovišť poskytuje nový nástroj pro řízení ochrany a obnovy přírody evropské pevniny a moří. Zahrnuje víc typů stanovišť, než kolik je v současné době předmětem zákonné ochrany v EU,“ uvedl Milan Chytrý z přírodovědecké fakulty.
Do nejvyšší kategorie kriticky ohrožených stanovišť zařadili odborníci čtyři typy. Patří k nim mimo jiné panonské písečné stepi, jejichž dřívější rozsáhlá plocha se zmenšila v důsledku zalesňování, zarůstání křovinami a nežádoucího obohacování živinami.
„Větší plochy dosud přežívají například v národním parku Kiskunság v Maďarsku, v České republice se vyskytují poslední narušené zbytky tohoto biotopu na písčinách u Hodonína,“ uvedl Chytrý.
Úpravy pobřeží
Biologové hodnotili přírodní stanoviště v 35 zemích Evropy, od arktických oblastí po Středomoří. Ohrožuje je řada faktorů. Patří k nim zejména intenzifikace zemědělské výroby, opouštění pozemků, které byly tradičně spásány nebo sečeny na seno, odvodňování, znečišťování, šíření nepůvodních druhů rostlin a živočichů, a také rozšiřování měst a průmyslové nebo dopravní infrastruktury.
V moři jsou hlavními hrozbami obohacování živinami, nadměrný rybolov a technické úpravy pobřeží. „I vlivy současné klimatické změny se již projevují v suchozemských i mořských ekosystémech a je pravděpodobné, že se budou projevovat stále víc,“ dodal Chytrý. Seznam lze studovat na stránkách Evropské komise.
