Pokud člověk nemá potravinovou alergii, může jíst všechno. Podle Miroslavy Navrátilové, interní a nutriční konziliářky Fakultní nemocnice v Brně, je také nesmysl vyhýbat se nějakému jídlu jen tak preventivně. „Z potravinových alergií mívají lidé nejčastěji kožní reakce a průjmy po kravském mléce, vejcích, oříšcích, nejčastěji arašídech, kvasnicích, luštěninách, kakau a máku. Mohou to být ale také nejrůznější druhy koření, sója, ryby, korýši a měkkýši. Alergická reakce může být na mléčné, vaječné a obilné bílkoviny, rýži a nejrůznější druhy ovoce, častá je alergie nebo nesnášenlivost česneku, projevující se zažívacími obtížemi,“ říká doktorka Navrátilová.
Nekřižme pyl a kiwi
U zkřížené alergické reakce, většinou při souběhu potravinové a pylové alergie, si podle ní musíme dát pozor na ovoce.
Potraviny nebezpečné pro alergikyBezinky: alergie bývá spíše na květy a pyl B Brambory: může být alergie, ale vařením se alergizující bílkoviny zneškodní Brokolice: alergie je málo pravděpodobná u vařené, může se ve vzácných případech projevit u malých dětí Burčák: jako každý alkohol uvolňuje histamin, ale alergie jsou vzácné, spíše kožní Víno: stejně jako burčák, navíc víno obsahuje vyšší množství alkoholu, mohou nastat také intolerance zažívacího systému Čaj: spíše souvisí s intolerancí na třísloviny Kakao: může být u alergiků nebezpečné Česnek: může být pro alergiky nebezpečný Grapefruit: nebezpečný u alergiků na citrusové plody Kiwi: nebezpečné u alergiků na citrusové plody, nebezpečná je také zkřížená alergická reakce – většinou u dětí, které mají současně alergii na kiwi a na břízu Mandle: nebezpečné u alergiků Pšeničné klíčky: mohou být nebezpečné, samozřejmě nepodáváme u bezlepkové diety Špenát: může být pro alergiky nebezpečný Vodní meloun: nebezpečná bývá zkřížená alergická reakce většinou u dětí, které mají také pylovou alergii na břízu Zelí: nebezpečné je zvláště kysané u alergiků na kyselé okurky, citrusy |
„Zejména jsou to jablka, broskve, meruňky, hrušky, třešně, kiwi; u alergie na pelyněk dejme pozor ve stravování na celer, koření, meloun, banán, okurku. Máme také velmi časté alergie na ořechy, které se mohou vyskytovat v řadě potravin, třeba jen ve stopovém množství, což je vždy vyznačeno i na obalech,“ připomíná Miroslava Navrátilová. „Opatrní bychom měli být při alergii na kvasnice na majonézu a kečup, při alergii na sóju pak například na hamburgery, různé druhy pečiva. Jsou to skryté zdroje alergií, které se mohou projevit i v pozdějším věku,“ dodává.
Nevíme, kdy to přijde
I člověk, který dosud potravinovou alergií netrpěl, může narazit na pokrm, který ji odstartuje. Organismus jinak neškodnou látku vyhodnotí jako nebezpečnou a bude se jí chtít zbavit. Může se to stát podle doktorky Navrátilové třeba u čokolády, citrusů, jahod, banánů, makrel nebo špenátu. „Může to být jakákoliv potravina, na kterou v případě alergické reakce reaguje organismus zvýšenou produkcí především hormonu histaminu, a to buď okamžitě, nebo nejpozději do hodiny. Nejčastější jsou kožní projevy, nejnebezpečnější je takzvaný anafylaktický šok. Projevuje se otokem hrtanu, jazyka, dušností, poklesem tlaku, ztrátou vědomí. Pokud není poskytnuta rychlá lékařská pomoc, může vše skončit smrtí,“ varuje Miroslava Navrátilová.
Vzpomíná na případ pacientky, která nikdy neměla žádné příznaky jakékoli alergie. Těsně po zavařování chtěla ochutnat své čerstvě zavařené kvašené okurky. Objevila se u ní anafylaktická reakce, otok jazyka, zúžení až křeče v oblasti hrtanu, těžká dušnost, výrazný pokles tlaku. Nebýt včasného lékařského zásahu, pacientka by do několika minut zemřela.
Jídlo pro alergiky
Potravinová alergie se podle doktorky Navrátilové vyskytuje dvakrát častěji u dětí než u dospělých. „Alergikům bych doporučila takové potraviny, u kterých nemají prokázánu alergii či nesnášenlivost. Bezpečné je králičí, kuřecí, krůtí a telecí maso, z příloh bezlepkové obiloviny, třeba rýže, kukuřice, a zelenina – kedlubna, květák. Pak ovoce – z hlediska alergie bezpečnější vařené. Pozor na bílkovinu kravského mléka, vaječný bílek, bílkoviny v obilí, což jsou nejčastější alergeny u dětí do tří let a mohou být kombinované s pylovou alergií. Příznaky se mohou vyvinout od okamžité reakce až do 48 hodin,“ pokračuje brněnská lékařka.
Podle ní je vhodné sledovat potraviny, po kterých jsou obtíže, všímat si jejich projevů a vyřadit podezřelá jídla. Alergie na bílkoviny kravského mléka pak může vymizet. Ale například u ořechů je celoživotní a je třeba užívat antialergika.
Životní prostředí a strava
Hlavně ve společenských časopisech se hodně píše o hladovce, která má být všelékem, zabírá prý i na alergie. Podle doktorky Navrátilové ale hladovka nic neřeší a hrozí při ní zdravotní rizika.
„Alergie je dána z velké části genetickými faktory, s atopickou alergií, tedy rýmou, dušností nebo kožními projevy, se lidé rodí. Velkou roli zde hraje životní prostředí a kvalita stravy. Měli bychom se vyhýbat běžným alergenům, nepracovat a nepobývat v prašném nebo toxickém prostředí a samozřejmě se vyhýbat všemu, na co máme alergii prokázanou. Důležité je také omezovat stres. Nejlepší prevencí alergie u kojenců je pravidelné kojení,“ upozorňuje lékařka.
