Za alergie může i životní styl. Objevit se může kdykoli

Může za to i nevhodný životní styl a měnící se prostředí. Alergie vzniká na základě určité genetické vlohy, kterou si v sobě nese každý z nás. V naší populaci je 60 procent potenciálních alergiků, ale roli zde nehraje jenom genetika. K rozvinutí alergie ji musí vyprovokovat zevní prostředí. Mohlo by se zdát, že nejhorší je pro alergika venkov, kde je spousta luk a kosí se tam tráva. 

To ale podle lékařů nemá žádné opodstatnění. Na venkově jsou díky otevřeným prostorám naopak velice dobré rozptylové podmínky a pyly se tam na rozdíl od městských sídlišť snáze rozfoukají. Na sídlištích nalétávají alergeny do uzavřené zástavby, točí se mezi domy a nemají jak se dostat ven.

’Alergická reakce může být smrtelná, zákon o restauracích ale nepomůže’

Kolik je v Česku alergiků? Přesné statistiky chybí. Podle různých odhadů u nás žije 500 až 800 tisíc astmatiků, jeden až dva miliony pacientů s alergickou rýmou a kolem milionu lidí s různou formou kopřivky.

Každopádně astmatiků a alergiků u nás přibývá. Ne proto, že by se nám změnily geny, ale proto, že se razantně mění životní prostředí. Náš imunitní systém není schopen se na zhoršující podmínky dobře adaptovat a reaguje přehnaně. 

Utečte k moři nebo do lázní

Alergie není nic jiného než vyprovokovaná zvýšená imunita a my se všem provokujícímzevnímmomentům, které ji vyvolávají, můžeme pouze vyhnout. „Víme například, že když se přestěhujeme do jiného prostředí, alergie se často ztratí,“ říká docent Jaromír Bystroň, přednosta Oddělení alergologie a klinické imunologie Fakultní nemocnice Olomouc.

„Pokud však máme genetickou vlohu pro alergie hodně silnou, ztratí se jenom přechodně, protože se může na nové prostředí znovu nasenzibilizovat. Přestěhujemeli se však do místa, kde pyly našeho původního prostředí vůbec nejsou, nemusí se nám alergie po celý další život vůbec objevit.“ říká lékař.

Kosmetika, prací prášky, šperky. Co způsobuje alergii kůže?

Pokud člověk žije celý život v čistém prostředí, může se alergii vyhnout, i když si ji v sobě od narození geneticky nese. Stejně tak se alergie neprojeví u dvou třetin lidí, kteří onu genetickou vlohu mají, ale ještě se nesetkali s tím správným „provokujícím prostředím“.

VUSA i jinde ve světě se pořádají dokonce speciální pobyty pro alergiky: například dvouměsíční pobyty na moři, kde žádné pyly nejsou. „I my doporučujeme našim alergikům, kteří chtějí třeba do lázní, aby si je naplánovali v době, kdy tady mají největší problémy. Například bříza kvete tři, maximálně čtyři týdny, takže než se alergik vrátí, je odkvetlá,“ radí Jaromír Bystroň.

Za alergiemi však stojí i náš nepřirozený způsob života s nedostatkem pohybu a stresem. „Samozřejmě nelze tvrdit, že by byl stres sám o sobě vlastní příčinou alergické reakce, může však do jisté míry spolupůsobit. Nad stresem se už dneska téměř nikdo nezamýšlí, protože na to nemá čas, ale z fyziologického a medicínského hlediska tomůže být v tomto kontextu významný činitel,“ říká docent Petr Čáp, vedoucí lékař Centra alergologie a klinické imunologie a polikliniky Nemocnice Na Homolce. „Když je stres příliš intenzivní a trvá příliš dlouho, organismus semu nemůže přizpůsobit. Každý stres, který trvá příliš dlouho, se někde projeví,“ konstatuje lékař.

Alergie, intolerance, nebo toxický podnět?

Řada lidí si myslí, že má potravinovou alergii – například na nezralé ovoce. Odborníci však říkají, že tomu tak není. „Skutečných potravinových alergií je mezi obyvatelstvem jen něco kolem jednoho až tří procent,“ říká Jaromír Bystroň. Častější jsou u dětí, kde je to čtyři až šest procent. S postupujícím věkem ubývá pacientů se skutečnou alergií a přibývá tzv. intolerancí. Většina potravinových problémů jsou „jen“ intolerance. „Skutečný alergik reaguje na danou potravinu pokaždé stejně. Pokud jednou zareaguje a dvakrát ne, nejde o alergii, ale o intoleranci způsobenou potížemi v zažívacím systému,“ dodává docent Bystroň.

Nejčastější potravinové alergie jsou ty, které přicházejí nejdříve. U malých dětí je to bílkovina kravského mléka, která má ale tu výhodu, že se tělo vůči ní kolem 6. roku věku stává tolerantním a dítě ji může normálně přijímat. Vysoko jsou však v žebříčku potravinových alergií ořechy, ryby a pro nás poměrně netypické bílkoviny z mořských plodů nebo tropického ovoce. A podobně je třeba rozlišovat u alergií na hmyz. Zde je podstatný rozdíl v tom, že jedná-li se opravdu o alergii, neprojeví se to hned po prvnímkontaktu s příčinným alergenem, v tomto případě s jedem.

Skutečný alergik zareaguje napoprvé běžně, a pokud alergikem opravdu je, vytvoří si nejdříve protilátky. Ty má pak v těle připravené, a teprve když se s příčinným alergenem setká podruhé nebo potřetí, odpoví silnou alergickou reakcí. „Máme-li tedy na nějaký hmyz ‚těžkou alergickou reakci‘ už napoprvé, není to alergie, ale jen toxická reakce nebo toxický podnět,“ vysvětluje Jaromír Bystroň.

Hlídejte si pylové zpravodajství

Alergikem se člověk může stát v jakémkoli věku. „Každý může být v tomto směru léta bez problémůa může zareagovat až po určité době,“ říká docent Petr Čáp. Alergici by se podle jeho slov v rámci svých režimových opatření měli snažit alergen obejít, měli by mít po ruce antihistaminika, vyhnout se prašnému prostředí, kočkám a psům, jsou-li na ně alergičtí.

„Samozřejmě se v sezoně nelze dost dobře vyhnout pylům, ale můžeme se vyvarovat alespoň sekání trávy v květu, což je v červnu a červenci, kdy jsou trávy podobně agresivní jako bříza,“ nabádá Petr Čáp.

Pokud jde o obecnou prevenci alergií, lékař uvádí, že nikdo z nás předem neví, jak zareaguje například na jahody, když už reaguje na oříšky, ryby a med. Pokud však patříme k těm, kdo mají k alergiím sklony, mělo by pro nás být určitým mementem vždy to, co alergizuje nejčastěji.

U pylové alergie si může pacient stanovit vcelku přesnou diagnózu sám – pouhým sledováním webové stránky www.pylovasluzba. cz. „Máme-li typické potíže, kdy nám slzí oči, teče z nosu a svědí nás kůže, zjistíme tam, které pyly jsou zrovna ve vzduchu, jaký pylový alergen je dominantní a na 95 procent se nám podaří odhalit, jaký druh pylové alergie máme,“ dodává docent Bystroň.

Vyhnout se pak danému alergenu je to nejlevnější a nejúčinnější, co můžeme udělat, i když u pylů nebo roztočů také daleko obtížnější než u potravin nebo u léků.

„Palčivost svědění nebo bolestivost na sliznicích, které nám způsobují pyly, můžeme zmírnit pomocí volně prodejných antihistaminik, ale pokud problémy přetrvávají, je třeba se obrátit na svého praktického lékaře. Ten má možnost předepsat buď novější antihistaminika, nebo účinnější lokální léčbu,“ uzavírá Jaroslav Bystroň . V případě potřeby pak praktický lékař doporučí návštěvu alergologa.