Skupina odborníků z francouzské laboratoře zabývající se klimatem a životním prostředím spočítala, že výsadba jehličnatých lesů od roku 1750 přispěla ke zvýšení letních teplot o 0,12 stupně Celsia. V mnoha zemích se vysazují nejčastěji borovice a smrky, jejichž temné koruny vstřebávají sluneční teplo, tvrdí vědci. Světlé listy dubů nebo bříz naopak světlo odrážejí zpět, avšak tyto listnaté stromy ustupují jehličnanům.
Přitom se v Evropě zalesněná plocha od roku 1750 rozšířila o deset procent. Pozitivní vliv, který by to mělo mít na ovzduší, ale kazí špatná volba druhů, stojí ve studii. Je známo, že stromy jsou schopné pohlcovat oxid uhličitý, tedy plyn podílející se na oteplování. „Věc se ale netýká jenom uhlíku,“ řekla Kim Naudtsová, která studii vedla.
Některé stromy nehoří. Vědci konečně zjistili proč |
Od průmyslové revoluce stoupla průměrná teplota o 0,9 stupně Celsia. Zalesněná plocha se v Evropě od roku 1750 rozšířila o téměř 200 000 kilometrů čtverečních, což je víc než plocha Řecka. V roce 2010 lesy zaujímaly plochu 2,13 milionu kilometrů čtverečních. Zvyšují se ale jenom plochy jehličnatých lesů, listnatých porostů naopak ubývá. Studie je zaměřená pouze na Evropu, ale podle autorů je situace pravděpodobně podobná v dalších zemích, v Číně, USA nebo Rusku.
„V oblastech, kde se daří listnatým i jehličnatým stromům, dávají lesníci přednost jehličnanům, protože rostou rychleji. Jejich dřevo je lehčí, méně vláknité a často je také rovnější, což oceňují zpracovatelské firmy,“ řekla Naudtsová. Jehličnany prý také opatrněji nakládají s vodou, takže se méně odpařují. Dobré není ani odstraňování biomasy z vytěžených lesů, protože se odváží materiál, který by jinak zachycoval uhlík. „Dnešní les, v němž se třeba i dobře hospodaří, zachycuje méně uhlíku než přirozené lesy“ v 18. století, řekla Naudtsová.
Na špatně volenou výsadbu lesů připadá jenom šest procent podílu z celkového oteplování, největší podíl na něm mají fosilní paliva. Studie ale doporučuje, aby se k úvaze o funkci lesů kromě jejich užitkovosti, zachycování vody a bránění erozi půdy připojil také ohled na ochranu klimatu.
