„Pokud se ukáže, že máme pravdu, budeme muset přepsat část dějin,“ řekl britské BBC biolog Nils Christian Stenseth z univerzity v Oslu, autor studie zveřejněné v americkém odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Mor a počasí
Epidemie moru se do Evropy rozšířila z Asie v roce 1347. Doposud se předpokládalo, že za rozšíření moru mohly nakažené krysy, hostitelky blech, které později skočily na člověka. Vědci porovnávali letokruhy se záznamy o více než 7700 případech morové epidemie v Evropě, aby zjistili, jestli v inkriminované době panovaly dobré podmínky pro vypuknutí nákazy způsobené krysami. Aby se krysám dobře vedlo, potřebují léto s malým množstvím srážek. „Zkoumali jsme široké spektrum klimatických ukazatelů a nenašli jsme vztah mezi výskytem moru a počasím,“ říká Stenseth.
Za mrtvou krysu pět korun. Na Filipínách rozjeli akci proti epidemii |
Stenseth a jeho kolegové dospěli k závěru, že „černá smrt“ v Evropě souvisela s počasím v Asii. Zjistili, že epidemie moru v Evropě přicházely poté, co ve střední Asii zažívali vlhké jaro a teplé léto. To jsou ideální podmínky pro rozmnožování pískomilů a s nimi se šířil i mor. Blechy nakažených zvířat pak přeskočily na domácí zvířata nebo na lidi a nákaza se zřejmě po hedvábné stezce dostala do Evropy, kde za oběť morovým epidemiím mezi polovinou 14. století a 18. století padlo 100 milionů lidí.
Tato teorie podle portálu amerického deníku The Washington Post vysvětluje, proč nemoc nesužovala kontinent neustále, ale objevovala se ve vlnách, i když krysy nevymizely.
Krysy z rýžových polí končí ve vietnamských restauracích |
Stensethův tým nyní plánuje zkoumat DNA bakterií odebraných z kosterních pozůstatků z dob, kdy se mor v Evropě vyskytoval. Pokud vzorky budou mít velké množství genetických variací, může to naznačovat, že jednotlivé epidemie způsobovaly různé vlny nákazy a že nešlo o nemoc, která se na lidi přenášela od populace evropských krys.
BBC připomíná, že i v současnosti se mor v různých částech světa vyskytuje. V roce 2013 Světová zdravotnická organizace zaznamenala téměř 800 případů nákazy, z toho 126 smrtelných.