„To je ale v ostrém kontrastu s výsledky měření české populace. Tři čtvrtiny dospělých totiž mají hladinu LDL cholesterolu, což je ten špatný, zvýšenou. To znamená, že lidé nemají správnou informaci,“ zdůrazňuje předseda České společnosti pro aterosklerózu (ČSAT) Michal Vráblík. Důležité je číslo tři – do této hranice by se měla optimálně hodnota pohybovat.
Cholesterol v potravinách nevadí, ten špatný v krvi ano |
I přes poněkud optimistický postoj ke svému zdravotnímu stavu si naprostá většina lidí ale uvědomuje, že vysoký cholesterol je nebezpečný. Napomáhá totiž rozvoji aterosklerózy neboli kornatění tepen, které může vést k infarktu, cévní mozkové příhody a rozvoji dalších kardiovaskulárních chorob. Riziko pokročilé aterosklerózy se zvyšuje s věkem – ženy začínají být ohroženy po 55. roce života a po přechodu, muži již po pětačtyřicítce.
Přímý vztah mezi vysokým cholesterolem a smrtí na kardiovaskulární choroby byl prokázán již před 40 lety. Tyto nemoci přitom stojí za polovinou všech úmrtí v zemi, přestože se kardiovaskulární mortalita za uvedenou dobu snížila na polovinu. V evropském žebříčku tak Česko obsazuje šestou příčku. Na opačném konci stojí skandinávské a středomořské státy, které stlačily kardiovaskulární mortalitu na poloviční či nižší úroveň. Těmto zemím se také daří prodlužovat délku života ve zdraví. Zatímco Češi a Češky mají ve svých pětašedesátinách vyhlídku, že si užijí ještě osm let života bez nemocí, ve Skandinávii je to nejméně třináct let.
„Ve většině zemí západní Evropy se dlouhodobě daří držet úmrtnost na oběhová onemocnění na nižší úrovni než u nás. Jedním z faktorů, který k tomuto nepříznivému trendu přispívá, může být i neuspokojivá kontrola vysoké hladiny cholesterolu,“ upozorňuje Vráblík. Minimálně jednou ročně si hladinu cholesterolu nechává změřit jen pouhá třetina obyvatel, přestože si o vyšetření každý může svému lékaři říci. Naproti tomu devět z deseti Západoevropanů věří, že je nutné znát svou hodnotu.
Třetina české populace zároveň nevěří, že lze s cholesterolem účinně bojovat. Ostatní respondenti se ale shodli, že lze jeho hladinu ovlivnit změnou jídelníčku a životního stylu. Účinkům léků věří tři čtvrtiny lidí, ale pětina respondentů má o nich pochyby. „Přitom o nejvíce používaných lécíchů na snížení cholesterolu, statinech, máme v oblasti medicíny zřejmě vůbec nejkvalitnější data o jejich prospěšnosti při prevenci srdečně-cévníc h příhod,“ zdůrazňuje Jan Piťha z nemocnice IKEM.
Statiny jsou na trhu již třicet let a i v Česku se masivně užívají. Jen Všeobecná zdravotní pojišťovna za ně ročně vydává přes osm set milionů korun ročně. Ještě v roce 2013 to bylo bezmála 1,5 miliardy korun. Cena léků, které mají řadu generických kopií, totiž rychle klesá, a to i díky tlaku VZP, která statiny zařazuje na své pozitivní listy. Pak jsou za ně výdaje nižší a zároveň jsou bez doplatku pro pacienta.
Lidé se ale obávají někdy přehnaně medializovaných nežádoucích účinků těchto léků. „Například ve srovnání se zcela běžným aspirinem jsou ale mnohem méně časté,“ vyvrací obavy Piťha. Když pacienti statiny přestanou užívat, zvýší o více než čtvrtinu riziko, že během deseti let dostanou infarkt. Riziko cévních příhod stoupá o pětinu. Což znamená nejenom horší kvalitu života, ale také podstatně vyšší náklady na léčbu.
Americkou a evropskou lékovou agenturou byly nedávno schváleny nové, ještě účinnější léky. Letos mají vstoupit i na český trh. „Předpokládáme, že nový biologický přípravek začneme hradit ve druhé polovině roku. Zbývá vybrat skupiny pacientů a centra, která je budou moci předepisovat,“ potvrdil náměstek VZP Petr Honěk. Nové preparáty totiž budou určeny nemocným, jimž statiny nezabírají. „Jejich účinky jsou výborné. Klinické studie potvrdily, že stlačují cholesterol i celkovou mortalitu o 57 procent. Riziko kardivoskulárních příhod klesá o třetinu a smrti na tyto nemoci o polovinu. Léky se podávají injekčně jednou za dva až čtyři týdny a nebyly u nich popsány závažné vedlejší účinky,“ popsal předseda České internistické společnosti Richard Češka.
Většinou půjde o lidi s vrozenou vysokou hladinou cholesterolu. Tato nemoc se nazývá familiární hypercholesterolemie. Podle odhadů by jí v zemi mělo trpět až 40 tisíc lidí, odborníci ale registrují jen na sedm tisíc takových pacientů. Těmto lidem hrozí infarkty i mrtvice již ve velmi mladém věku. „Předpokládáme, že léky budeme postupně nasazovat jen u nejtěžších případů. Takových je v zemi asi dva a půl tisíce pacientů,“ upřesnil Vráblík. Česká cena a úhrada ještě není stanovena, ale nový preparát by měl stát kolem pěti set eur měsíčně.
