Papež oznámil, že analýza úlomků kostí z hrobu v římské bazilice svatého Pavla za Hradbami prokázala, že je zde pohřben člověk žijící v 1. nebo 2. století. „To, jak se zdá, potvrzuje jednohlasnou a nezpochybňovanou tradici, že jde o tělesné pozůstatky apoštola Pavla,“ prohlásil.
Úlomky byly pomocí sondy vyzvednuty z kamenného sarkofágu, který doposud nebyl nikdy otevřen a který věřící vždycky považovali za apoštolův hrob. Sarkofág je umístěn pod hlavním oltářem a mramorovým ciboriem, které zhotovil roku 1284 proslulý italský gotický umělec Arnolfo di Cambio.
Spolu s úlomky kostí byly ze sarkofágu vyzvednuty také zbytky purpurové, zlatem protkávané lněné látky, zbytky látky modré barvy a zrnka kadidla. Kosti byly s cílem prokázat jejich stáří podrobeny rozboru pomocí izotopu uhlíku 14.
Arcikněz baziliky kardinál Andrea Cordero Lanza di Montezemolo avizoval objev už minulý pátek, neboť archeologické práce zde probíhaly již delší dobu. Podnětem k jejich zahájení roku 2002 bylo zklamání poutníků, kteří přišli do Říma v jubilejní rok 2000, nad tím, že nemohou u hrobu uctít apoštolovu památku. Od roku 2006 pak návštěvníci baziliky mohli hrob spatřit otvorem pod hlavním oltářem.
Hrob, ale i nejstarší podobizna
Apoštol Pavel byl podle tradice v roce 67, kdy byli první křesťané vystaveni krutému pronásledování, sťat v Římě. Místu, kde se tak stalo, se říká Tři fontány, protože prý tam, kde jeho hlava odskočila, vytryskly tři prameny. Podle lidové tradice je jeho lebka uchovávána v bazilice svatého Jana na Lateránu a ostatní kosti v bazilice svatého Pavla za Hradbami. Tento chrám leží na okraji Říma.
Pavel se narodil ve městě Tarsos v Malé Asii jako Šavel (Saul). Dostalo se mu dobrého vzdělání a byl vychován v židovské víře. Při pronásledování křesťanů na cestě do Damašku byl prý náhle oslepen jasným světlem a uslyšel hlas: „Saule, proč mě pronásleduješ?“ Přijal pak křesťanskou víru a začal ji šířit. Je označován za „apoštola národů“, neboť je považován za autora většiny listů v Novém zákoně.
Oznámení výsledků rozboru kostí ze světcova údajného hrobu následovalo den poté, co vatikánský list Osservatore Romano oznámil objev fresky s jeho podobiznou. Na fresce, jež pochází ze 4. století, je klasické ikonografické vyobrazení svatého Pavla – štíhlá tvář muže s velkýma očima, svraštěl
Úlomky byly pomocí sondy vyzvednuty z kamenného sarkofágu, který doposud nebyl nikdy otevřen a který věřící vždycky považovali za apoštolův hrob. Sarkofág je umístěn pod hlavním oltářem a mramorovým ciboriem, které zhotovil roku 1284 proslulý italský gotický umělec Arnolfo di Cambio.
Spolu s úlomky kostí byly ze sarkofágu vyzvednuty také zbytky purpurové, zlatem protkávané lněné látky, zbytky látky modré barvy a zrnka kadidla. Kosti byly s cílem prokázat jejich stáří podrobeny rozboru pomocí izotopu uhlíku 14.
Arcikněz baziliky kardinál Andrea Cordero Lanza di Montezemolo avizoval objev už minulý pátek, neboť archeologické práce zde probíhaly již delší dobu. Podnětem k jejich zahájení roku 2002 bylo zklamání poutníků, kteří přišli do Říma v jubilejní rok 2000, nad tím, že nemohou u hrobu uctít apoštolovu památku. Od roku 2006 pak návštěvníci baziliky mohli hrob spatřit otvorem pod hlavním oltářem.
Hrob, ale i nejstarší podobizna
Apoštol Pavel byl podle tradice v roce 67, kdy byli první křesťané vystaveni krutému pronásledování, sťat v Římě. Místu, kde se tak stalo, se říká Tři fontány, protože prý tam, kde jeho hlava odskočila, vytryskly tři prameny. Podle lidové tradice je jeho lebka uchovávána v bazilice svatého Jana na Lateránu a ostatní kosti v bazilice svatého Pavla za Hradbami. Tento chrám leží na okraji Říma.
Pavel se narodil ve městě Tarsos v Malé Asii jako Šavel (Saul). Dostalo se mu dobrého vzdělání a byl vychován v židovské víře. Při pronásledování křesťanů na cestě do Damašku byl prý náhle oslepen jasným světlem a uslyšel hlas: „Saule, proč mě pronásleduješ?“ Přijal pak křesťanskou víru a začal ji šířit. Je označován za „apoštola národů“, neboť je považován za autora většiny listů v Novém zákoně.
Oznámení výsledků rozboru kostí ze světcova údajného hrobu následovalo den poté, co vatikánský list Osservatore Romano oznámil objev fresky s jeho podobiznou. Na fresce, jež pochází ze 4. století, je klasické ikonografické vyobrazení svatého Pavla – štíhlá tvář muže s velkýma očima, svraštěl
