1. prosince 2017 6:46 Lidovky.cz > Relax > Věda

Záhady mravenčích zombie. Ovládá je parazitická houba

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Mravenci na cestě ke královně | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Mravenci na cestě ke královně | foto: Shutterstock

Vědci pronikají do tajemných mechanismů, jimiž parazitická houba ovládá chování svých mravenčích obětí. Cizopasník vodí svého hostitele jako loutku a bedlivě přitom sleduje pomyslné ručičky svých vnitřních biologických hodinek.

Dolů, dolů, dolů. Jako posedlý leze mravenec po mohutném kmeni pralesního stromu. Z větví, kterými se prohání svěží větřík, míří do vlhkého dusna při zemi. Sestoupí až k patě stromu, odkud se dovleče k nedaleké bylině. Z posledních sil vyšplhá po jejím stonku do výšky kolem čtvrt metru. Na listu najde vystupující silnou žilku a do té zanoří kusadla. V téhle pozici zůstane nehybně viset. Jeho život právě skončil. Příčiny podivného mravencova chování se ukážou, když z hlavy jeho mrtvolky po pár týdnech vyroste houba plná spor. Ty se rozletí do okolí, kde se jimi mohou nakazit další oběti.

Machiavelistická houba

Mravenci, kteří opustili kolonii vysoko v korunách stromů a vydali se na poslední pouť do pralesního podrostu, se chovají jako oživlá mrtvola. I v seriózních vědeckých časopisech se o nich výstižně píše jako o „mravenčích zombie“. Ve chvíli, kdy se nakazili sporami houby housence druhu Ophiocordyceps unilateralis, jsou jejich dny sečteny. Vlákna machiavelistického cizopasníka prorůstají organismem mravence a pomalu jej ovládají.

Houba promění hostitele v zombie a odvede jej pryč z mraveniště. Kdyby mravence zabila mezi jeho druhy, vynesli by ostatní příslušníci kolonie mrtvolku do míst, kam ukládají odpad. Smetiště zakládají tam, kde se houbám nedaří. Ovládnutím oběti zabrání parazit svému vyhození na mravenčí skládku odpadu, a zvýší si tak šance na přežití.

Mravenec luční (ilustrační foto)

Mravenci žijí vysoko v korunách stromů, kde je suchý vzduch. Po nákaze houbou ale sestupují na zem do podstatně vlhčího prostředí. Zpátky na strom už nedokážou vylézt, protože jim houba toxinem ochromí svaly. Parazit mravencům dovolí, aby vyšplhali na bylinu a zavěsili se tam na spodní stranu listu. Zároveň jim umrtví svaly kusadel tak, že se už nedokážou pustit. Houba dokonce načasuje poslední cestu své oběti na dobu kolem poledne a nasměruje ji k listům otočeným na sever až severozápad. Tam vládnou dokonalé podmínky pro tvorbu houbových spor, jejichž produkci teď houba rozjede naplno.

Složité vztahy parazitů

Zkameněliny dokazují, že mravenčí zombie běhala po pralesích již před 48 miliony roků. Už to naznačuje, že strategie houby je z evolučního hlediska velmi úspěšná. Důkazem parazitovy prosperity je i jeho geografické rozšíření. Většina těchto hub napadá mravence v tropech, ale v zombie proměňují hostitele i v jiných částech světa. Zdá se, že každý druh mravence čelí své vlastní houbě a cizopasník existuje ve stovkách druhů.

Soužití mravence s parazitickou houbou komplikují další aktéři. Dosud blíže neurčená houba si nevšímá mravence a napadá přednostně parazita Ophiocordyceps unilateralis, vyrůstajícího z mravenčí mrtvolky. Přerůstá parazitickou houbu a brání jí v uvolnění spor. Bezmála ji „kastruje“, protože z původního počtu spor pustí do okolí pouhých sedm procent. Mohlo by se zdát, že je to škůdce parazita. Ve skutečnosti vděčí cizopasná houba Ophiocordyceps unilateralis za svou prosperitu z valné části právě houbě, která ji nakazí. Pokud by parazitickou houbu nic nedrželo na řetězu, šířila by se populacemi mravenců jako lesní požár. Škody by byly nedozírné a mnohé mravenčí kolonie by zanikly. Pokud však parazit čelí zdatnému soupeři, šance jeho hostitelských druhů na přežití rostou. Zároveň stoupá i parazitova šance, že čas od času narazí na vhodnou oběť.

Parazitickou houbu Ophiocordyceps unilateralis „drží na uzdě“ i další organismy. Do mravenčí mrtvolky prorostlé cizopasníkem kladou vajíčka zástupci hmyzu z čeledi bejlomorkovitých. Z nich se vylíhnou larvy, které pak houbu požírají.

Mravenčí loutka

Vědcům dlouho nebylo jasné, jak houba ovládá mravencův pohyb. Tým vedený Maridel Fredericksenovou z Pensylvánské státní univerzity v USA prohlížel tělíčka nakažených mravenců pomocí nejlepších elektronových mikroskopů a vytvořil tak virtuální trojrozměrný obraz oběti a jejího trapiče. K odlišení buněk mravence a houby na bezpočtu snímků vědci využili vysoce výkonné počítače vybavené umělou inteligencí. Díky nasazení nejmodernější techniky zjistili překvapivou věc. Parazit prorůstá celým tělem mravence. V podstatě je to houba v „mravenčím obalu“. Jednomu místu v organismu oběti se však cizopasník úzkostlivě vyhýbá. Neproniká do nervové uzliny v hlavě, tedy do mravenčího „mozku“.

Vědci předpokládali, že houba ovládá oběť právě tím, že jí „vleze do hlavy“. Ve skutečnosti působí na mozek jen zprostředkovaně látkami vylučovanými do mravenčího těla. Houba zřejmě šetří mozek do poslední chvíle, aby udržela hostitele co nejdéle při životě. Teprve když mravenec scvakne kusadla kolem žilky listu, zasadí mu poslední ránu. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences odhalila, že buňky houby jsou v těle hostitele navzájem propojené a vytvářejí hustou trojrozměrnou síť. Ovládají údy oběti podobně jako loutkář vodící marionetu na tenkých provázcích. Usměrňují pohyb nohou i kusadel.

Tým pod vedením Charissy Bekkerové ze Středofloridské univerzity odhalil u cizopasné houby Ophiocordyceps unilateralis dokonale funkční vnitřní biologické hodiny. Jak vyplývá ze studie zveřejněné ve vědeckém časopise PLoS ONE, houba se jimi řídí při načasování poslední cesty nakaženého mravence. Způsob, jakým cizopasník propojí svou vlastní časomíru s biologickými hodinami hostitele, však zůstává zahalen tajemstvím. „Pořád ještě nerozumíme tomu, jak cizopasník manipuluje svou obětí. Ani ten nejlepší neurobiolog by nedokázal zasáhnout do mravenčího chování s takovou přesností, jako to umí houba. Usilovně pracujeme, abychom se o tom dozvěděli víc,“ říká Charissa Bekkerová.

Jaroslav Petr, autor je profesorem České zemědělské univerzity
  • 1Diskuse






REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz