Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Zákrok s kamerou v kloubu. Jak probíhá artroskopická operace?

Zdraví

  6:48
Menší zásah do organismu, kratší rekonvalescence i rychlejší návrat k běžnému životu, to jsou hlavní výhody současných operací kloubů. S moderními metodami a novými materiály pracují také čeští ortopedové.

Bolest kloubu foto: Shutterstock

Můžu si dovolit strávit několik týdnů nebo dokonce měsíců o berlích, nebo se potřebuji vrátit do práce co možná nejdřív? I tímto směrem se ubírají úvahy mnohých ortopedických pacientů, které čeká operace. Nejen vrcholoví sportovci potřebují být brzy v plné zátěži, a tak lékaři hledají nové způsoby, jak to pacientům umožnit.

Umožňuje jim to technologický rozvoj i vývoj nových operačních metod. Jsou vůči pacientům šetrnější a umožňují rychlejší rekonvalescenci. Zranění lidé se tak dříve vrací do zaměstnání, ke svým koníčkům a samozřejmě i ke sportu.

Je to možné díky vývoji celé škály artroskopických operací – tedy takových, během nichž se operatér dívá dovnitř kloubu pomocí speciální kamery a na obrazovce sleduje, kde pohybuje nástroji. Výhodou pro pacienta je menší zásah, ke kloubu se totiž ortoped dostává menší rankou. Také je zde menší riziko poškození cév, nervů a dalších tkání.

Místo sádry vnitřní ortéza

Artroskopické operace patří v dnešní ortopedii k běžným standardům. Tímto způsobem, kdy je možné si kloub a okolní struktury podrobně prohlédnout a případně „opravit“, aniž by to pro pacienta znamenalo velkou zátěž spojenou s rozsáhlou operací, se operují kolena, ramena, kyčle, kotníky, lokty nebo zápěstí.

Jak probíhá artroskopická operace

Při artroskopické operaci zavede lékař dovnitř kloubu zhruba centimetr velkým řezem artroskop – tenkou kovovou trubičku zakončenou světlem a miniaturní kamerou. Díky tomu operatér vidí na obrazovce vnitřek kloubu. Dalšímmalým řezem či několika řezy pak vytvoří vstup pro operační nástroje, jako jsou kleštičky, nůžky a podobně. Těmi pak opraví poškozené tkáně. Současně kloub během operace proplachuje tekutinou, aby byl operovaný prostor přehledný. Ne vždy je nutná celková anestezie, někdy lékaři volí pouze lokální nebo spinální anestezii (při ní se anestetikum aplikuje do páteřního kanálu). Lišit se může i délka hospitalizace, někdy pacient může ještě týž den odejít domů.

„Vývoj artroskopie je podobný jako získávání zkušeností u mladého lékaře. Na začátku se učí diagnostiku – dovnitř kolenního kloubu se pouze dívá. Později se učí operovat, krok za krokem se dostává k dalším složitějším kloubům. Obdobně i artroskopie v minulosti sloužila pouze jako diagnostický nástroj pro nahlížení dovnitř kloubů. Postupně se díky ní vyvíjely nové operační postupy,“ vysvětluje ortoped Vít Heblt, který působí jako zástupce primáře Ortopedického oddělení Litomyšlské nemocnice, a zároveň byl vědeckým sekretářem kongresu Arthrex Days 2017. Tato mezinárodní odborná konference proběhla před časem právě v Litomyšli, představila nejnovější trendy v artroskopii, a umožnila lékařům a lékařkám seznámit se s novinkami v oboru.

K novým metodám patří například voperování vnitřní ortézy při poranění kotníku, která kloub zpevní a umožní poškozeným tkáním zhojit se. Důsledkem zranění, při němž jsou poškozeny vazy, je nestabilita kotníku spojená s bolestmi a rychlým opotřebením kloubních chrupavek. V konečném důsledku může dojít až ke ztrátě chrupavky a nepříznivým změnám na kosti, což znamená bolesti a omezení pohybu kloubu. Tento stav obvykle nakonec vyžaduje operaci, kdy je kloub opět stabilizován. Pacienta ovšem čeká několik týdnů pracovní neschopnosti.

Ortéza uvnitř kloubu

Nově ale lze tuto operaci provést pomocí metody LFTA InternalBrace, tedy voperování vnitřní ortézy. To je velmi pevné speciální vlákno z polyesteru, které kotník zpevní. Pro představu: vlákno je ještě pevnější než stejně silný ocelový drát. „Jedná se o doposud nejpevnější metodu ošetření akutních i chronických nestabilit kotníku,“ vysvětluje ortoped Roman Bartoš z Ortopedicko-traumatologického oddělení Klaudiánovy nemocnice vMladé Boleslavi. Při použití této metody se pacient vyhne nutnosti mít šest týdnů na noze sádru.

„Rekonvalescence je až o polovinu kratší, pacient se po úrazu může rychleji navrátit ke sportu a do práce,“ dodává lékař s tím, že pacienti po této operaci potřebují pouze dva týdny ortézu a poté se obejdou i bez ní. I proto tuto metodu oceňují profesionální sportovci a lidé, kteří žijí velmi aktivně.

Artroskopické metody se v ortopedii používají také u dalších kloubů, včetně poměrně složitého ramenního. I ten lze, když už není možnost jej zachránit, nahradit umělým kloubem z kovové slitiny. Pro pacienty je ale taková operace velmi náročná a je spojena s dlouhou rekonvalescencí.

„Pacienti s rozsáhlým poškozením ramenního kloubu jsou velmi omezeni v běžných denních aktivitách a trpí silnými bolestmi, i když je kloub v klidu,“ říká ortoped Petr Neoral z Ortopedické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc. Nově je možné u některých pacientů provést rekonstrukci horní části ramenního kloubu. „Jde o novou techniku, kdy se za pomoci speciálně vytvořeného materiálu, který je artroskopicky implantován do ramenního kloubu, zabrání posunu hlavice pažní kosti nahoru do biomechanicky nevýhodné pozice. Tak se zlepší biomechanika celého ramene,“ vysvětluje lékař. Celosvětově bylo touto metodou provedeno zatím jen několik tisíc operací, ale jejich první výsledky naznačují, že metoda může v budoucnu pomoci mnoha lidem zlepšit kvalitu života.

Endoprotéza ve vyšším věku

K poměrně novým operačním technikám patří také metody umožňující předcházet totálním endoprotézám kolenního kloubu. „Cílem je odsunutí implantace totální kolenní endoprotézy do pozdějšího, méně fyzicky aktivního věku,“ popisuje profesor Vladimír Martínek, který působí na Ortopedické klinice Bad Aibling v Německu. Při použití těchto technik je upravena osa dolní končetiny, a tak je zátěž posunuta na zdravou část kolenního kloubu. „Tyto operační techniky umožňují pacientům ve středním věku sportovat a plně zatěžovat kolenní kloub,“ dodává specialista.

Novinky nepomohou každému

Nové artroskopické metody přinášejí mnoho výhod, ale nejsou univerzálním řešením pro všechny. U některých pacientů nelze artroskopickou operaci provést, protože je vhodnější zvolit „otevřenou“, velkou operaci. Například výměna poškozeného kyčelního nebo kolenního kloubu, takzvaná totální endoprotéza, stále zůstává velkou operací. Poškození kloubu je příliš velké a tým lékařů v takové chvíli potřebuje dostatečně velký přístup k operované části.

U některých pacientů pak možné přínosy artroskopické operace převáží rizika s ní spojená. Ke zvážení je to například u lidí, kteří mají více zdravotních problémů, s nimiž se léčí. Artroskopie také není vhodná, pokud má pacient například záněty na kůži. Nezbytná je dobrá spolupráce mezi pacientem a lékařem. I artroskopie vyžaduje rekonvalescenci a dodržování klidového režimu, byť se člověk ke svým běžným aktivitám vrací dříve.

Autor: