Badatelé v reprezentativní studii skoncovali s jedním z mýtů současné psychologie - s takzvaným Mozartovým efektem.
"Doporučuji každému, aby Mozartovu hudbu poslouchal. Avšak očekávání, že by tím přispěl ke zvýšení své kognitivní výkonnosti, je nesplnitelné," řekl podle agentury DPA vedoucí výzkumu Jakob Pietching.
Vídeňští vědci reagovali na tezi americké psycholožky Frances H.
Rauscherové, která v roce 1993 zveřejnila v odborném časopise Nature článek, podle nějž poslouchání Mozartovy hudby vede jedince ke zlepšeným výkonům.
Rauscherová uvedla, že po vyslechnutí Mozartovy sonáty pro dva klavíry v D-dur (KV 448) z roku 1781 zaznamenala krátkodobě účinek zesíleného prostorového vnímání. Článek měl mezinárodně značný ohlas a od té doby byly Mozartovy skladby mnoha lidmi považovány za magický prostředek ke zvýšení IQ u dětí.
Vídeňští odborníci vyhodnotili 39 studií k danému tématu vycházejících z testování více než tří tisíc lidí. Dnes oznámený výsledek zněl, že hudba skladatele považovaného za "zázračné dítě" své doby nemá žádný pozitivní vliv na prostorovou představivost. Podrobně bude výsledek publikován v časopise Intelligence, uvedla univerzita.
Již v roce 1999 prověřoval americký psycholog Christopher Chabris údajný vliv klasické hudby na člověka a nedokázal zjistit žádný dopad na inteligenční kvocient testovaných osob. Tehdy se autorka teze bránila, že hudba má největší vliv právě na prostorové myšlení.
