Tráví na internetu dlouhé hodiny, nestíhají nejen běžné povinnosti, ale dokonce ani jiné koníčky či osobní kontakt s jinými lidmi. Ani jim to moc nevadí. Vše, po čem touží, najdou v hlubinách počítačových sítí. K uspokojení však potřebují trávit "na síti" stále více času. Pokud je něco nebo někdo z jejich virtuálního světa vytrhne, jsou otrávení, podráždění a ze všech sil se snaží o jediné - být zase co nejdřív online.
Tak nějak vypadá život lidí, kteří si vypěstovali chorobný návyk na internet. Život "narkomanů internetu" se rozpadá stejně tragicky jako život lidí závislých na drogách či alkoholu.
Čínská epidemie
Závislost na internetu je na postupu. Propadla jí už plná sedmina dětí a mládeže z čínských měst. Pro Čínu to představuje velký problém, protože únik z reality do virtuálního světa internetových sociálních sítí nebo online her naplňuje většinu volného času 24 milionů mladých Číňanů. Čína už v tomto směru trumfla i Spojené státy, kde se odhaduje podíl mládeže závislé na internetu ve velkých městech asi na sedm procent. Podle amerických i čínských sociologů je to celkem zákonitý důsledek kulturních rozdílů mezi oběma zeměmi.
V Číně čelí rodiče i jejich děti extrémnímu tlaku na výkon v zaměstnání i ve škole. Levné internetové kavárny, které vyrůstají na každém rohu, nabízejí únik z věčného kolotoče do virtuálního světa. Denně se v Číně připojí na internet 420 milionů lidí. Jasně mezi nimi převládá mládež. Plných 58 procent čínských uživatelů internetu je ve věku od 10 do 29 let.
"Američané nemají moc volného času. Číňané ho však mají ještě mnohem méně. Pracují běžně dvanáct hodin denně po šest dní v týdnu. A pracují opravdu hodně tvrdě. Někdy je pro ně internet jediným místem, kam mohou z ubíjející reality utéct. V online hrách se mohou proměnit na hrdiny, budovat říše, ponořit se do fantazie. Pro mladé lidi je to velice lákavé," vysvětluje Karen von Deneenová působící na Xidian University v Xi’anu v provincii Shaanxi.
Změny v mozku
Co se děje v mozku člověka propadajícího závislosti na internetu? Zvláště mozek dětí a mladých lidí může být poznamenán zásadním způsobem. Dětský mozek zpočátku roste a přibývá v něm nových spojů mezi nervovými buňkami. S nástupem teenagerského věku dochází k "pletí" nervových spojů. Nadbytečná propojení zanikají a redukovaná síť neuronů získává na výkonu i spolehlivosti. Jednostranná zátěž, jakou představuje dlouhodobé surfování po internetu, může do přirozeného vývoje mozku zasáhnout s nečekanou razancí. Čínští neurologové se pokusili tyto změny zachytit pomocí moderní zobrazovací techniky, jež dovoluje nahlédnout do mozku bez toho, že by sledovaná osoba došla sebemenší újmy na zdraví.
Tým vedený Jie Tianem z Ústavu automatizace Čínské akademie věd, jehož členkou byla i Karen von Deneenová, vyšetřil mozky osmnácti těžce závislých vysokoškoláků, kteří trávili na internetu denně v průměru více než deset hodin. Proměřili také mozky osmnácti studentů, kteří trávili denně na počítači nejvýše dvě hodiny. V průměru se věnovali internetu asi 50 minut denně.
Jak dokazují výsledky studie zveřejněné ve vědeckém časopise PLoS ONE, rozdíly ve stavbě mozků studentů z obou skupin byly patrné hned v několika mozkových centrech. U závislých studentů došlo například ke zmenšení příkoníkovitého závitu nebo obroučkovitého závitu. Změny byly patrné i v mozečku a v některých částech mozkové kůry. Změna v příkoníkovitém závitu může mít za následek problémy při ukládání informací do krátkodobé paměti a při jejich pohotovém využívání. Změny v obroučkovitém závitu mohou narušit rozhodovací schopnosti. To má pro člověka závislého na internetu nepříjemný dopad v tom, že se obtížněji donutí vstát od počítače a věnovat záležitostem reálného světa.
Někteří odborníci, například Karl Friston z University College London, ale připomínají, že úbytek hmoty mozku v jednotlivých centrech nemusí být nutně projevem poškození mozku. Friston připomíná, že u teenagerů dochází k eliminaci mnoha nervových spojů. Úbytek mozkové hmoty tak může svědčit o větší vyzrálosti zmenšených center.
"Možná jsou tato centra důležitá pro dobrý výkon při online počítačových hrách, a proto došlo k optimalizaci jejich činnosti tím, že byly eliminovány spoje mezi neurony, které hráč nepotřebuje a které mu brání v dosažení lepších výsledků," říká Friston v rozhovoru pro Scientific American.
Chybí kritéria pro diagnózu
Závislost na internetu není většinou považována za plnohodnotnou duševní poruchu, tak jako je tomu v případě závislosti na alkoholu nebo drogách. Stejně tak zůstává mimo oficiální seznamy duševních onemocnění i závislostí na nákupech, jídle nebo sexu. Jednou z mála závislostí na nějaké činnosti, jež si už stačila vydobýt místo mezi duševními onemocněními, je chorobná závislost na hazardních hrách. Podle americké neuroložky Nory Volkowové z National Institute on Drug Abuse brání zařazení závislosti na internet mezi duševní poruchy nedostatek vědeckých důkazů. "Právě takovéhle studie potřebujeme k tomu, abychom určili kritéria pro diagnózu závislosti na internetu," říká o čínské studii Volkowová.
Závislost na internetu bývá provázena dalšími psychickými problémy, jako jsou deprese nebo závislost na tabáku, alkoholu či drogách. To lze vysvětlit tak, že závislost na internetu představuje jen jeden z projevů celkově problémové osobnosti, která tíhne k širšímu spektru závislostí a k dalším psychickým problémům. Jak ale dokazuje jiná čínská studie publikovaná rovněž v časopise PLoS ONE, nezdá se, že by závislosti na internetu u čínské mládeže předcházely jiné typy problémového chování. Naopak u lidí, u nichž se závislost na internetu projeví, se následně projevují i další problémy. To naznačuje, že závislost na internetu může fungovat jako "vstupenka" do světa psychických poruch a duševních chorob.
