Sdělil to předseda České společnosti soudního lékařství František Vorel. Poukázal také na to, že kolísá odborná kvalita koronerů, kteří ohledávají mrtvé jako první. Příčinu úmrtí lidí, kteří zemřeli náhle, neočekávaně nebo násilně, zkoumají soudní lékaři při takzvané zdravotní pitvě. Tu nařizuje lékař, který zemřelého jako první ohledal.
Pokud při zdravotní pitvě vznikne podezření, že smrt nastala kvůli trestnému činu, má policie nařídit důkladnější pitvu soudní. Podle soudních lékařů však policisté soudní pitvy nenařizují ve všech případech, kdy dostanou upozornění na podezřelá úmrtí.
Nemocnice odmítají provádět pitvy. Problém je v občanském zákoníku |
Vorel, který působí v českobudějovické nemocnici, upozornil na to, že například v Jihočeském kraji poklesl počet soudních pitev od roku 2002 do roku 2013 z 230 na 106. „V této souvislosti je nutno uvést, že zdravotní pitva nemůže soudní pitvu nahradit. Její účel je zcela jiný, řeší tedy jiné otázky, nemusí ji provádět plně kvalifikovaný soudní lékař, tím méně znalec. Představa, že při zdravotní pitvě se vždy odhalí smrt související s trestným činem, je nesprávná,“ upozornil.
Na lednovém setkání v Poslanecké sněmovně se zástupci soudních lékařů a policistů nově dohodli na jednotném mechanismu, jak se budou podezřelá úmrtí hlásit - operačním krajským střediskům prostřednictvím telefonátů, které jsou monitorované. „Dá se říct, že od zmíněného semináře lze pozorovat jisté zlepšení v tom, že zmizely nejasnosti ve způsobu hlášení podezřelých úmrtí. Na objektivní a reálné zhodnocení bych však počkal nejméně rok. Případ, kdy soudní pitva není nařízena, přestože se soudní lékař domnívá, že by měla být, se opět vyskytl,“ podotkl Vorel.
„Taková možnost hrozí vždy, při současné praxi však je tato hrozba vyšší,“ odpověděl na dotaz, zda může policie při stávající praxi vyhodnotit část vražd jako sebevraždy.
Náklady spojené se soudní pitvou hradí policie. Právě to může být podle Vorla důvodem, proč počty těchto pitev klesají. „Centrální složky Policie ČR tvrdí, že finance problémem v žádném případě nejsou, nižší složky při přímých rozhovorech s námi uvádějí nedostatek financí jako jediný důvod. On ostatně jiný důvod snad ani není možný,“ uvedl.
Odborný kurz a zkouška
Spornou otázkou jsou i odborné kvality koronerů, kteří prohlížejí tělo jako první v místě jeho nálezu. „Takzvaní koroneři mohou mít podle stávajícího zákona jakoukoli specializaci. Kvalita práce těchto lékařů je rozdílná. Přinejmenším by měli absolvovat odborný kurz a zkoušku. Za současných podmínek je však takový požadavek nereálný,“ míní Vorel. Právě na koronerovi přitom záleží, zda nařídí zdravotní pitvu, zda na místo přivolá policii a zda poskytne policii i pitvajícímu lékaři správné a úplné informace. Když pitvu nenařídí, zemřelý se na pracoviště soudního lékařství vůbec nedostane.
Počet zdravotních pitev navíc v některých krajích výrazně poklesl v souvislosti s účinností nového občanského zákoníku, který umožňuje různé interpretace toho, kdy může být pitva nařízena. Pracovišť soudního lékařství v Česku aktuálně existuje 14. Zatímco v Praze jsou hned čtyři, ve Středočeském a Zlínském kraji a na Vysočině není ani jediné. Podle Vorla však potřebu těchto regionů dostatečně pokrývají soudní lékaři ze sousedních krajů.
