Pokud lidé pracují v nevhodném prostředí, hrozí jim problémy, které se postupně mohou rozvinout v chronické onemocnění.
„O zdravotních obtížích, které mohou být spojené s prací, se nedávno hovořilo také na evropském zasedání expertů na nemoci z povolání,“ říká Michael Vít, vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu v Praze. „Odborníci upozorňovali, že mnohé z těchto obtíží ještě nejsou dostatečně zmapované.“
V některých zemích, například ve Švédsku, nyní zjišťují také subjektivní pocity pohody či nepohody u lidí pracujících v otevřených prostorách i v Česku nazývaných anglickým termínem open space. A to pomocí různých dotazníků. Podobné dotazníky by se v dohledné době měly objevit také u nás.
Úřednické haly
Vliv na zdraví má samozřejmě podoba pracoviště. Klasické kanceláře pro dva tři lidi jsou už téměř minulostí. Nahradily je velké haly pro desítky i stovky úředníků pohromadě. Jejich tvůrci doufali, že otevřený prostor zlepší týmovou práci i komunikaci mezi zaměstnanci. Optimistické předpoklady se však příliš nenaplnily a lidé v těchto prostorách začali mít navíc různé zdravotní potíže.
Rozlehlé klimatizované kanceláře se u nás poprvé začaly objevovat na konci minulého století. S jejich příchodem si část zaměstnanců začala stěžovat na řadu zdravotních problémů, jako jsou bolesti hlavy, nadměrná únava, pálení očí, či svědění kůže. Obtíže přitom přetrvávaly pouze v době, kdy byl úředník v kanceláři. „V souvislosti s příchodem open space se začalo brzy hovořit o syndromu nemocných budov,“ říká Michael Vít.
Pracovníci Státního zdravotního ústavu na pracovištích, kde zaznamenají zvýšený výskyt zdravotních problémů, sledují řadu parametrů. Protokol, který obsahuje mimo jiné i různá doporučení, pak předávají zaměstnavateli. Záleží už pak jen na něm, do jaké míry se jimi bude řídit.
„V topné sezoně bývá v těchto prostorách častým problémem hodně nízká vlhkost vzduchu,“ uvádí jeden z příkladů Zuzana Mathauserová z Laboratoře pro fyzikální faktory. „V souvislosti s tím pak dochází k vysušování sliznic i možnému vyššímu výskytu respiračních onemocnění.“
Mnoho vzduchotechnických systémů také neobsahuje zvlhčovač, a pokud už v systému je, většinou se podle jejích slov v rámci úspor nepoužívá. Čerstvý vzduch, který prochází vzduchotechnikou, navíc ztrácí své elektrické vlastnosti. Zejména pak kladné a záporné ionty, které působí příznivě na lidské zdraví.