Že je vos víc a jsou agresivní? To je spíš jen optický klam, říká odborník

Lidovky.cz: Horko, které nyní sužuje Česko, údajně zvyšuje agresivitu vos. Je tomu skutečně tak? Anebo se nám to jen zdá, protože jich je prostě víc?
Obojí je vlastně diskutabilní. Sucho jim také vadí, takže jich je stejně, ne-li dokonce méně. Jsou ale soustředěné na zdroje potravy, na sladkosti, a v přírodě toho moc nekvete, aby mohly vyhledávat nektar. Proto se více stahují k lidem, tam mají možnosti. Je to takový optický klam.

Jak se chovat v přítomnosti vos Zachovejte rozvahu a mějte trpělivost. Když vosa přilétne a sedne například na tělo, nechte ji být, zpravidla odlétne pryč. Neodhánějte ji prudkými pohyby, pak se cítí ohrožena a může i zaútočit.  Vosa má žihadlo k lovení potravy, tudíž může bodnout opakovaně. Včely mají žihadlo jen na obranu, proto po bodnutí zahynou. V jedovém váčku je ale poměrně hodně jedu, je jím vyplněn celý zadeček. Žihadlo z kůže proto netahejte rukou, můžete totiž váček zmáčknout a do kůže tak vstříknout ještě více jedu. Tahejte ho pinzetou.  Neplatí ani mýtus, že pokud je někde hnízdo vos, příští rok bude ještě větší a silnější. Kolonie vos jsou totiž jednoleté a jediné, kdo přezimují, jsou včely.

Lidovky.cz: Takže se nedá vysloveně mluvit o tom, že jsou agresivnější?
Hmyz je studenokrevný a když je vyšší teplota, tak je samozřejmě aktivnější. Vosy tedy mohou být divočejší, ale že by byly agresivní, to nejsou ani z podstaty. Spíše brání hnízdo. Sice se jeden druh jmenuje vosa útočná, ale ani u té to neplatí.

Lidovky.cz: A je vos letos více než v předchozích letech?
Vosy a sršně mají takový životní cyklus. Královny, tedy oplodněné samice, přezimují a na jaře vylezou, založí první buňky a vybudují hnízda. Do toho kladou vajíčka, které mají od samce oplodněné už z minulého podzimu. Líhnou se první dělnice, což jsou bezpohlavní jedinci, kteří dál budují hnízdo. Samice už nijak nepracuje, jen sedí a klade další vajíčka, aby se kolonie rozrůstala. Tak to funguje až do poloviny léta až podzimu (podle druhu vosy) , kdy se líhnou samci a samice, ti se spáří a cyklus pokračuje od začátku. Není to jako u včel, které přezimují jako celý organismus, protože mají zásoby medu. To vosy, čmeláci ani sršně nedělají, u nich hnízdo začíná zase od nuly.

Lidovky.cz: Dá se předpokládat, že se stoupajícími teplotami se budou vosy objevovat ještě více?
Počasí má na hmyz určitě vliv, ale spíš se to sčítá za celou sezonu. Příznivý vliv měla určitě mírná zima, což znamená, že přezimovalo více samic. Když je teplo, jsou aktivnější a vytváří silnější kolonie. Další věc je, že touto dobou je běžné, že vrcholí rozvoj hnízd. Počty dělnic jsou na maximu, teoreticky tedy mohou ještě přibývat.

Sršeň obecná (Vespa crabro), přezimující oplodněná samice, kdy se na jaře začíná starat o založení kolonie.

Lidovky.cz: Pro sršně to platí také?
Sršeň je největší evropská sociální vosa, ale zároveň i nejmírnější, je hodná. Sršně v podstatě vůbec neútočí, jsou v hnízdech a hlídají ho, popřípadě lítají za potravou a lidí si nevšímají. Mají i systém: u vchodu sedí několik kusů specializovaných dělnic, které pouští jen dělnice z vlastního hnízda s potravou. A když se cítí v ohrožení a vidí na blízku (méně než 4 –5 m od hnízda) nějakou siluetu , mohou na ni zaútočit jako vojáci.

Lidovky.cz: Přitom jsou paradoxně nejobávanější, to zřejmě kvůli velikosti. Mají tedy i více jedu?
Sršně skutečně mají nejvíce jedu, ale shodou okolností je poměrně slabý. Oproti vosám není tak jedovatý, nemá takovou účinnost jako jed menších vos. Uvádí se, že zdravý člověk by měl na běžné místo snést bodnutí jednoho až dvou sršňů. Sice to pálí, otéká, ale časem ustoupí. Pokud samozřejmě člověk nemá alergii či to není na nezvyklém místě, například v ústech nebo krku, kde oteče sliznice, mohou nastat problémy s dýcháním.

Lidovky.cz: Pokud někde zjistíme hnízdo, můžeme si troufnout ho zlikvidovat sami, nebo je vždy lepší zavolat odbornou pomoc?
Pokud je třeba na místě, kde může ohrožovat i zdraví obyvatel, je lepší obrátit se na specializovanou firmu. Likvidace amatérským způsobem může být obtížná, například někde v dutinách domů. Navíc vosy a sršně jsou aktivní i v noci, takže když jim do hnízda nalijete nějakou hubící látku a vchod ucpete, ráno přiletí ty, které zůstali venku, a samozřejmě budou nervózní, protože se nemají kam vrátit. Netřeba volat hasiče, ale skutečně specializované deratizátory.