LN Už delší dobu pracujete na studii, která sleduje ženy okolo menopauzy. Na co jste se hlavně zaměřili?
Před 15 lety jsme vyšetřili tisícovku náhodně vybraných žen ve věku od 45 do 55 let z Prahy 4. Jednalo se o cíleně vybranou populaci vstupující do menopauzy, kdy ženy přestávají být chráněny pohlavními hormony, a hrozí jim proto zvýšené riziko kardiovaskulárních nemocí. Zjišťovali jsme, jak jsou na tom se srdečně-cévními rizikovými faktory, jako jsou kouření, vysoký krevní tlak nebo tukový metabolismus.
LN U kterého z rizikových faktorů jste zaznamenali nejhorší výsledky?
Bohužel u kouření, které přitom právě u těchto žen hraje zásadní roli. Přesvědčilo nás o tom sofistikované měření ultrazvukovou metodou na krkavicích (největších krčních tepnách – pozn. red.) a stehenních tepnách. Ukázalo se, že právě u kuřaček dochází v období přechodu do menopauzy k největšímu nárůstu aterosklerotických změn s věkem. Zatímco u žen, které v tomto období nekouřily, byl trend přímo opačný.
Menopauzou bez obtíží. Jak zvládnout toto období? |
LN U dalších rizikových faktorů byla situace lepší?
Ani tam nebyly výsledky ideální. Řada žen trpěla takzvanou centrální obezitou, jinak řečeno mnohým jsme v pase naměřili více než 88 centimetrů, což se už považuje za rizikové. Nijak výjimečný nebyl ani zvýšený krevní tlak, celkový cholesterol nebo takzvané „zlé“ tuky, které poškozují cévy.
LN Jaká byla tedy celková bilance?
Upřímně řečeno dost tragická. Pouze 43 žen mělo základní rizikové faktory v normě. Ty, u kterých jsme zachytili například extrémní hodnoty cholesterolu, krevního cukru nebo vysokého krevního tlaku, jsme si pozvali do ambulance na další vyšetření. Ostatní od nás dostaly do tří měsíců výsledky s krátkým komentářem, jak by měly upravit životosprávu.
LN Jak tato doporučení dodržovaly?
Při kontrolách po 10 a 15 letech jsme zjistili, že se naprostá většina rizikových faktorů výrazně zhoršila. Kouření zůstalo na stejné úrovni a fyzická aktivita spíše klesala. Ukázalo se tedy, že jednoduchá doporučení nestačí. A pokud chceme, aby ženy opravdu svoji životosprávu změnily, musíme do toho zapojit i praktické lékaře, gynekology a další odborníky.
LN Sledovali jste ovšem pouze ženy z Prahy 4. Myslíte, že by byly výsledky jiné, kdybyste oslovili i ty, které žijí v jiných městech?
Máme možnost srovnání se studií MONICA a post-MONICA, ve které byly vyšetřeny i ženy z devíti měst České republiky shodného věku. Ženy z Prahy 4 oproti těm ostatním více kouří a jsou o něco štíhlejší, v ostatních parametrech se ale zásadně neliší.
LN Jaké pokračování bude vaše studie mít?
Sebelepší výzkum není k ničemu, když nemá dopad na zdraví pacientů. Proto chceme ještě letos připravit a v příštím roce zahájit pilotní projekt zaměřený na ženy v přechodu do menopauzy. Fórum zdravé výživy, jehož jsem nyní předsedou, připravilo spolu s dalšími odborníky, především gynekology a praktickými lékaři, projekt zaměřený na změnu životního stylu v této populaci žen. Předběžně spolupráci přislíbili kolegové z Fakultní nemocnice v Praze-Motole, ale i lékaři z Písku a Hradce Králové. Oslovili jsme také Společnost STOB, která se dlouhodobě zaměřuje na hubnutí. Zásadní úlohu v této intervenci by ale hráli nutriční terapeuti a odborníci na pohybovou aktivitu. Chceme porovnávat změny chování a posléze i změny vměřitelných parametrech cévního rizika mezi skupinou žen, které absolvují cílené poradenství, s těmi, jež ho neabsolvují. Dále samozřejmě budeme průběžně vyhodnocovat data, která jsme získali v naší studii žen z Prahy 4.
LN Jaký je konečný cíl projektu?
Především chceme dosáhnout toho, aby ženy méně umíraly na kardiovaskulární choroby. Bojí se většinou víc rakoviny prsu, ale ve skutečnosti řádově až dvanáctkrát častěji umírají na srdeční onemocnění, především srdeční infarkty. Rozvinutou aterosklerózu dnes už dokážeme pomocí agresivních prostředků u části postižených zastavit. Nám jde však o to, zjistit, zda není účinnější zasáhnout dříve, a to cílenou změnou životního stylu v době, kdy ještě na tepnách nejsou patrné závažné aterosklerotické změny, ale schyluje se k nim. Právě období přechodu do menopauzy by mohlo být pro takový zásah přímo ideální. Do karet nám hraje i to, že ženy mívají v tomto období řadu různých problémů, častěji navštěvují lékaře a zároveň jsou i víc ochotné naslouchat našim radám. Hodně ovšem záleží na tom, jak s námi budou schopni a ochotni spolupracovat praktičtí lékaři, gynekologové a další odborníci.
LN Neuvažovali jste o tom, vytvořit podobný projekt i pro muže v období andropauzy?
Kdybych měl kouzelný proutek, začal bych s osvětou už u dětí ze základní školy. Jenže ten nemám, a tak trochu spoléháme na to, že se žena obvykle stará nejen o domácnost, ale i o zdraví celé rodiny. Nové poznatky by tedy mohla předat svému muži i dětem. Cíleně na mužskou populaci se nezaměřujeme.
