Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Ženy žijí déle, i když jsou nemocnější než muži. I díky hormonům

Věda

  6:08
Čas neměří všem stejně. K ženám je milosrdnější než k mužům. Zástupkyně „slabšího pohlaví“ se dožívají průkazně vyššího věku než jejich mužské protějšky. V České republice se střední délka života žen blíží k 82 letům, zatímco u mužů nedosahuje 76 let.

Čeští vědci urychlili výrobu látky proti stárnutí foto: Shutterstock

V dlouhověkém Japonsku „vedou“ ženy se střední délkou života 88,5 roku nad muži o pět let. Rozdíl je patrný i v zemích, kde se lidé dožívají nízkého věku. Například v Afghánistánu se střední délka života žen blíží 53 letům, třebaže u mužů nedosahuje ani 50 let.

Ženy žijí déle něž muži. Dokážou lépe využít prevence

Tento fenomén se zdaleka neomezuje jen na druh Homo sapiens. Extrémním případem je delfínům příbuzný kulohlavec Sieboldův, jehož samice se dožívají bezmála dvojnásobku průměrného věku samců. Také u kosatek dravých žijí samice i do devadesáti let, zatímco samci umírají po dovršení padesátky.

O délce lidského života však máme tak rozsáhlé a do minulosti sahající údaje jako o žádném jiném živočichovi a můžeme proto po příčinách dlouhověkosti „slabšího pohlaví“ pátrat.

Databáze vypovídá

Steven Austad a Kethleen Fischerová z Alabamské univerzity v americkém Birminghamu pro přehledovou studii publikovanou ve vědeckém časopise Cell Metabolism čerpali z databáze Human Mortality Database. Jsou v ní uložena například data o všech mužích a ženách narozených ve Francii od roku 1816.

Stejná data ze Švédska začínají už rokem 1751. V dalších z celkem 38 zemí světa jsou soubory datskromnější. Japonci dali k dispozici údaje až od roku 1947 a Rusové dokonce jen od roku 1959. Přesto databáze podává svědectví o tom, že ženská dlouhověkost je globální jev s dlouhou historií. „Je velmi působivé, že pro každou z 38 zemí, pro každý rok, za který jsou k dispozici záznamy, platí, že ženy mají při narození lepší vyhlídky na delšístřední délku života než muži,“ píší Austad a Fischerová ve své studii.

Ilustrační foto

Vyšší šance na přežití žen jsou jasně patrné už několik týdnů před narozením. Nemizí ani v dětství. Vyhlídky novorozených děvčátek na to, že se dožijí věku pěti let, jsou vždy a všude vyšší než u chlapců. Dlouhověkost žen je patrná i ve velmi vysokém věku. Průměrné stáří lidí, kteří žili déle než 110 let je sice zhruba stejné u mužů i u žen, ale ženy v této skupině „superseniorů“ tvoří plných 90 procent.

Zajímavou demonstrací vyšší životaschopnosti žen nabízí historie Islandu. Tento ostrovnístát zažil časy dobré i zlé. Hladomory, rozsáhlé povodně, sopečné erupce nebo ničivé epidemie srážely v období od roku 1840 do roku 1920 opakovaně střední délku života až na pouhých 21 let, zatímco v poklidných časech stoupala i na 69 let. Bez ohledu na to, jaká katastrofa Island postihla, však žily ženy vždycky déle než muži.

Proč ženy více stůňou?

Jednou z největších záhad dlouhověkosti žen představuje skutečnost, že ženy jsou v dospělosti nemocnější než muži. V ekonomicky rozvinutých zemích navštěvují častěji lékaře, užívají více léků, stráví více dní v pracovní neschopnosti i v nemocnici. Vědci o příčinách často jen spekulují. Některé teorie sázejí na to, že ženy jsou vnímavější a při potížích vyhledávají lékařskou péči častěji než muži. Pádné důkazy pro to však chybějí. Řada studií naopak přesvědčivě prokázala, že za vyšší nemocností žen se neskrývají subjektivní pocity. Jde o zcela reálný trend patrný nejen v ekonomicky rozvinutých zemích, ale i ve třetím světě. Horší stav organismu u žen byl zjištěn dokonce i u amazonského kmene Tsimanů, které živí prales a moderním technologiím neholdují.

Ženy mají méně volného času než muži, zabírá ho péče o domácnost

Mnozí vědci jsou přesvědčeni, že ženy a muži churaví v dospělosti stejně, ale muži na choroby častěji umírají. Protože tak v mužské populaci ubývá nemocných vyšším tempem, vypadají muži nakonec zdravější. Podle některých vědců však „očištění“ mužské populace zvýšenou úmrtností nemocných k vysvětlení rozdílu v nemocnosti u mužů a u žen nestačí.

Postižení kostí kvůli porodům

U žádného jiného živočicha se nic podobného neprojevuje, a tak někteří vědci přičítají „zdravotní paradox“ zvláštnostem lidské evoluce. Jak ukázaly nedávné výzkumy, člověku se stále zvětšuje mozkovna a ženská pánev se na to musí adaptovat, aby se zmírnilo riziko těžkých porodů. Pojivová tkáň žen silně reaguje na hormonální změny během těhotenství a porodu.

Za to platí ženy daň v podobě vyšší náchylnosti k osteoporóze či artritidě. Jde o chronická onemocnění provázená dlouhodobými bolestmi, které ženy nutí vyhledat lékařskou péči a užívat léky. Na jejich zdraví se pak může neblaze projevit i stres vyvolaný bolestmi a také následky narušeného spánku.

Hledá se vysvětlení

Vysvětlení pro ženskou dlouhověkost hledají Austad a Fischerová přednostně v odlišných hormonálních poměrech a rozdílech v aktivitě imunitního systému. Na neblahý vliv mužských hormonů ukazují studie, které sledovaly délku života kastrovaných mužů. Z historických záznamů z 18. století vyplývá, že v Koreji žili kastráti o 15 až 20 let déle než jiní muži. Ke stejným výsledkům došli vědci i vyhodnocením dat o mužích, kteří byli kastrováni v západním světě ve 20. století.

Hormonální poměry v organismu žen sice mohou přispívat k častějšímu výskytu a vážnějšímu průběhu některých onemocnění, ale celkově působí jako „elixír mládí“. Muži mají ve srovnání s ženami dědičnou informaci narušenější volnými radikály. Na roli ženských hormonů při ochraně DNA před defekty ukazují pokusy na laboratorních potkanech. Samičky se dožívají o sedminu vyššího věku než samci a mají méně poškozenou DNA.

Když vědci odebrali potkaním samičkám vaječníky, které jsou hlavním zdrojem samičích hormonů, narostlo u pokusných zvířat poškození DNA. To se opět snížilo, když vědci začali těmto samičkám hormony podávat. Také imunitní systém reaguje na hormonální prostředí a z řady studií vyplývá, že imunita žen je schopna silnější odezvy na nejrůznější podněty. I to může přispívat k delšímu životu žen.

Autor: