Zeptali jsme se vědců: Co rozhoduje o barvě podzimních listů?

V zelených listech jsou především barviva důležitá pro fotosyntézu – tedy pro výrobu cukrů z vody a oxidu uhličitého za pomoci energie ze slunečního záření.

Klíčová jsou zelená barviva chlorofyly. Chlorofyl a je pro fotosyntézu zcela nezbytný, chlorofyl b slouží jako „pomocný lapač“ světla. Stejnou pomocnou funkci mají také žlutá až oranžová barviva nazývaná karotenoidy. Ty navíc chrání listy před škodlivými účinky příliš silného osvětlení.

Zelené listy obsahují chlorofyly a také poměrně velké množství karotenoidů. Zelená barva chlorofylů ovšem zcela překryje žluté karotenoidy, které tak vlastně „nevidíme“.

S příchodem podzimu se chlorofyly ve všech listech opadavých dřevin rozkládají na bezbarvé látky. Podzimní listí potom získává své pestré barvy. Povězme si jak.

Ve žlutých listech se kromě chlorofylů částečně odbourávají i karotenoidy. Zbyde jich však dost na to, aby vynikla jejich žlutá barva. Listy tedy vlastně nežloutnou; spíš se odzeleňují.

Červené listy se vybarvují odlišným způsobem. Současně s mizením chlorofylů a karotenoidů se v nich vytvářejí antokyany. Tyto červené až červenofialové sloučeniny často zbarvují také plody a květy – například borůvky nebo růže.

Za všechny odstíny žluté, oranžové a červené pak vděčíme různým kombinacím karotenoidů s antokyany. Evropská květena je na červenolisté dřeviny ještě poměrně chudá. Zato lesy Severní Ameriky hrají na podzim barvami od zlaté po ohnivě rudou.

Listy některých stromů, třeba dubů nebo buků, se zbarvují do hněda. Hromadí se v nich totiž hnědé látky nazývané melaniny.

Zvláštním případem jsou zářivě žluté listy jinanu dvoulaločného. Obsahují speciální sloučeninu, která funguje jako optický zjasňovač. Látky s podobnými vlastnostmi se používají třeba do zvýrazňovacích fixů.