Nejen živočichové, ale i rostliny mají své hormony – tedy látky, které regulují různé fyziologické a vývojové pochody, jsou účinné ve velmi nízkých koncentracích a mohou se šířit z orgánů, kde vznikají, do jiných částí těla. Jedním z rostlinných hormonů je ethylen. Tato jednoduchá sloučenina se vzorcem C2H4 má v molekule dva uhlíky spojené dvojnou vazbou. Za běžných teplot je ethylen plynný, což je u hormonů dosti neobvyklé.
Ethylen ovlivňuje celou řadu procesů. Způsobuje například tloustnutí stonků a zpomaluje jejich prodlužování. Účastní se odpovědí na stres a urychluje stárnutí i opad listů a květů. U mnoha rostlin podporuje růst přídatných (adventivních) kořenů, u ananasu a dalších druhů z čeledi bromeliovitých vyvolává kvetení.
Ethylen také urychluje zrání některých plodů. Takovým plodům říkáme klimakterické a vyznačují se tím, že se v nich před dozráním prudce zvýší tvorba ethylenu a dýchání. Vznikající ethylen stimuluje různé pochody spojené se zráním – změnu barvy, měknutí, sládnutí a podobně. Navíc podporuje svou vlastní produkci, takže buňky vyrábějí čím dál víc ethylenu. Nakonec se však tvorba hormonu zpomalí a plod uzraje.
Když dáte ovoce do neprodyšného plastového sáčku, nemůže vznikající ethylen unikat do vzduchu. Hromadí se v tedy plodu a urychluje jeho zrání. Ve velkém se ethylen používá pro dozrávání banánů. Banány se sklízejí a přepravují ještě zelené, aby se nezkazily během transportu z tropů do často velmi vzdálených zemí. Teprve krátce před prodejem se nechávají dozrát ve speciálních skladech, kde se do vzduchu přidává ethylen.
Kromě banánů řídí ethylen také dozrávání rajčat, jablek nebo většiny druhů peckovin. Některé jiné plody – například vinná réva, citrusy nebo jahody ho ovšem nepotřebují. Jejich zrání tedy zabalením do plastového sáčku nezrychlíte.
