Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Zeptali jsme se vědců: Jak a proč využívají některé bakterie mangan?

Věda

  5:47
Masivní využití manganu v metabolismu je u bakterií docela časté. Jedna možnost je redukce manganičitých sloučenin (například oxidu manganičitého, MnO2) v prostředích, kde je dost organických látek, ale chybí lepší látky schopné přijímat elektrony – jako jsou kyslík, dusičnany nebo železité ionty. Na otázku odpověděl Mgr. Lukáš Falteisek z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK.

Jak a proč využívají některé bakterie mangan? (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Jde vlastně o „dýchání“ manganu namísto kyslíku. Připomeňme, že při normálním dýchání, které probíhá i v našich buňkách, se energie získává z organických sloučenin za pomoci kyslíku. Ten přijímá elektrony z cukrů či jiných živin a vzniká z něj voda, zatímco živiny se odbourávají na oxid uhličitý.

Redukce manganičitých iontů je naprosto běžná v podzemních vodách nebo i v podmáčených půdách. Pokud třeba máte trochu hlubší studnu, takovéto bakterie se v ní pravděpodobně vyskytují.

Zeptejte se vědců

Neumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz.

Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce.

Další možnost je naopak oxidace manganu. Bakterie (žijící například v podzemních vodách či v sedimentech chudých na organické látky) ji mohou provádět jako součást autotrofního způsobu života.

Vyrábějí si tedy organické sloučeniny z oxidu uhličitého a energii k tomu potřebnou získávají oxidací manganatých iontů (Mn2+) kyslíkem. Celý proces bychom mohli velmi zhruba přirovnat k fotosyntéze, která ovšem spoléhá na energii slunečního záření.

Mnohdy však bakterie oxidují mangan a hromadí ho v pouzdrech na povrchu svých buněk, přestože jim tato reakce žádnou energii nepřináší. Takové organismy jsou opět běžné. Vytvářejí třeba hnědočerné kaly, které občas tečou z vodovodu. Pod mikroskopem byste zjistili, že kal je skoro čistá bakteriální biomasa prostoupená sloučeninami manganu. Mimochodem – pro lidské zdraví je naprosto neškodný.

V opuštěných dolech bakterie často tvoří mohutné krápníky, složené skoro výhradně z oxidů manganu nebo ze směsi oxidů manganu a železa.

Zatím přesně nevíme, proč tyto bakterie mangan oxidují a hromadí. Jedna možnost je, že oxid manganičitý v jejich pouzdře představuje zásobu oxidačního činidla „na horší časy“, kdyby se někdy dočasně ocitly v prostředí bez kyslíku. Nebo může sloužit jako ochrana, případně mít úplně jinou funkci.

Oxidaci či redukci manganu provádějí nejrůznější bakterie patřící do mnoha taxonomických skupin. Většina jich dokáže používat i jiné látky schopné přijímat nebo odevzdávat elektrony. Záleží na tom, které z těchto látek mají právě k dispozici.

Autor: