V rámci Evropy se poměr stálých jedinců k tažným celkem předvídatelně zvyšuje od chladného severovýchodu k teplejšímu jihozápadu. Přesná čísla pro Českou republiku neznáme, ale existují četné doklady jak o setrvání našich ledňáčků v oblasti hnízdění, tak o tahu směrem na jihozápad, zpravidla do Středomoří.
Migrační chování se navíc mění s věkem. Mladí ptáci se na zimu obvykle přesunou, naopak staří u nás většinou zůstávají. Tazatelé napsali, že bydlí blízko štěrkových jezer u Ostrožské Nové Vsi na jižní Moravě. Přes léto tam ledňáčka často potkávají, ale v zimě ho ještě nikdy neviděli.
Jak je to možné? Klíčové asi bude, zda štěrková jezera zamrzají. Pokud ano, tak tam ledňáčci nemohou zůstat, protože pod ledem by nedokázali lovit ryby – svou hlavní kořist. Pokud nezamrzají, připadá v úvahu jiné vysvětlení. Ledňáčci se totiž na zimu obecně stahují k větším řekám, kde mají lepší šanci najít potravu.
Významným zimovištěm je třeba Vltava v Praze. Odhaduji, že řeka Morava bude v regionu, odkud tazatelé pocházejí, fungovat podobně.
Mapa rozšíření ledňáčka říčního. Ve žlutě vyznačených oblastech ptáci pouze hnízdí, v modrých pouze zimují a v zelených se vyskytují celoročně
Zeptejte se vědcůNeumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz. Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce. |
