Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Zeptali jsme se vědců: Proč astronomická zima začíná slunovratem?

Věda

  6:58
Hlavním zdrojem energie, která formuje životní prostředí na povrchu naší planety je Slunce. Slunce produkuje záření, které formou světla a tepla činí naši planetu obyvatelnou. Avšak příděl této životodárné energie není ve všech zeměpisných šířkách stejný. Může za to tvar naší planety. na otázku odpověděl RNDr. Marek Křížek, Ph.D., Katedra fyzické geografie a geoekologie z Přírodovědecké fakulty UK.

Obec Rudolec v okrese Žďár nad Sázavou. foto: MAFRA - Petr Lemberk

Oblasti, kde paprsky dopadají kolmo k povrchu, mají více energie (dopadne zde více záření na jednotku plochy), než místa, kde dopadají paprsky šikmo a nebo vůbec (dopadne zde méně záření na jednotku plochy). Navíc osa rotace Země je skloněna cca 66,5° k rovině oběhu Země kolem Slunce a přibližně směřuje k Polárce. 

Zeptejte se vědců

Neumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz.

Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce.

To způsobuje, že v průběhu oběhu Země kolem Slunce (tedy v během roku) se plynule mění místo, kam dopadá sluneční záření kolmo k povrchu. Přesněji řečeno, sluneční paprsky dopadají vždy kolmo někde v pásu mezi obratníky Raka a Kozoroha a poloha takového místa se v průběhu roku mění. V době letního slunovratu, dopadají paprsky kolmo na obratník Raka a na severní polokouli začíná „astronomické léto“. 

Pak se posunuje místo kolmého dopadu slunečního záření směrem k jihu až během zimního slunovratu dopadají paprsky kolmo na obratník Kozoroha, který je na jižní polokouli a nám na severní polokouli začíná „astronomická zima“.

Pojem „astronomická zima“ není možné zaměňovat se zimou jako stavem počasí či ročním období. „Astronomická zima“ má časově přesné vymezení (přesný začátek a přesný konec), avšak zima klimatická nikoliv. Nicméně i mezi „astronomickou zimou“ a zimou, coby ročním obdobím existuje vztah. 

Samotné období zimy v našich zeměpisných šířkách je způsobeno zprostředkovaně přes nižší příjem energie ze Slunce, tj. na jednotku plochy dopadne méně záření, jelikož Slunce nevystoupí tak vysoko nad obzor jako v létě a navíc se na naše území dostávají studené vzduchové hmoty, což souvisí s polohou tlakových útvarů, jejichž pozice je rovněž ovlivňována nerovnoměrným příjmem tepla.

Klimatická zima nastupuje zpravidla s jistým zpožděním po začátku „astronomické zimy“, jelikož v přírodě funguje „tepelná setrvačnost“. Tento jev je podobný tomu, jako když přestaneme topit v kamnech, kdy ještě nějakou chvíli nám bude teplo, než se projeví chlad. A podobně, když začneme topit, tak v místnosti bude ještě chvíli zima, než se vyhřeje. Ze stejného důvodu nejteplejší období roku u nás následuje až po letním slunovratu.

Pořádná zima nás sice čeká až v polovině v ledna, i přesto se už nyní můžeme kochat pohledem na zasněženou krajinou.

PAMÁTKY TÁBOR, s.r.o.
Přípravář staveb/rozpočtář

PAMÁTKY TÁBOR, s.r.o.
Jihočeský kraj
nabízený plat: 40 000 - 50 000 Kč