Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Zeptali jsme se vědců: Proč je dehydratace spojená s bolestí hlavy?

Věda

  7:06
Když nedostatečně pijeme, má to několik negativních důsledků na naše tělesné a psychické zdraví. Všechny souvisejí s určitým „zhoustnutím“ krve, přesněji zvýšením její osmolality. Na otázku odpověděl prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., z Katedry fyziologie Přírodovědecké fakulty UK a Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.

Díky aromaterapii je možno si ulevit od mnoha běžných potíží, jako je rýma, bolest hlavy, nespavost, únava, stres, bolesti kloubů či bodnutí hmyzem. foto: Shutterstock

Z hlediska fyzikální chemie je osmolalita celkové množství osmoticky aktivních částic (snižujících koncentraci vody) rozpuštěných v kilogramu rozpouštědla, v našem případě v krevní plasmě. Jsou to především ionty sodné, chloridové, draselné, hořčíkové a vápníkové a také glukóza a močovina.

Při hyperosmolalitě krve se může zvýšit riziko vzniku infarktů a mozkových mrtvic (iktů). Roste také riziko infekcí močových cest a ledvinových kamenů, protože se zpomaluje filtrace krve v ledvinových tělíscích a rychlost odtoku moče. Je dost času na vznik šťavelanových a jiných kamínků a málo časté močení přispívá k šíření infekce z okolí do močové trubice a močového měchýře, u mužů potažmo do prostatické houbovité tkáně. V ohrožení mohou být nakonec i vlastní ledviny, jejichž výstelky jsou napadány infekčními bakteriemi, občas i nebezpečnými střevními E. coli, zvlášť při nedostatečné hygieně po stolici.

Stejně jako ledviny, i mozková tkáň, především kůra, je protkána hustou sítí tepen a tepének s krví pod určitým tlakem, aby se mohla zásobovat tkáň kyslíkem a glukózou. Drobné cévky mají nadto ještě svoje miniaturní svalíčky (prekapilární sfinktery), usnadňující nebo přiškrcující průtok tkání. Průtok krve nervovou soustavou musí být skutečně velký, protože mozek, ačkoli má kolem 2% hmotnosti těla, (s)potřebuje v klidu asi 12-14% kyslíku z krve a při duševní námaze až 30%. Když nedostatečně pijeme a jsme dehydratovaní, krev houstne a protéká těmito mozkovými kapilárami samozřejmě hůře. Snižuje se pozornost a paměť, zhoršuje se pracovní výkonnost a může bolet i hlava.

Jak přežít vedra? Hodně pijte a vynechte těžká jídla a alkohol

Pravda, mozek sám nebolí, ale stěny cév v mozku jsou bohatě zásobeny nervovými vlákny. Některá bohužel patří k trojklannému nervu (n. trigeminus), který je nechvalně známý tím, že jeho jádro v mozkovém kmeni je jedním z center bolesti. Známe kruté bolesti při neuralgii trigeminu, vznikající především v obličeji a spouštěné nejrůznějšími podněty, dotykem, světlem nebo hlukem. Protože se při zhoustnutí krve, tj. zvýšení osmolality řekněme z 295 na 300 mmol/kg (o necelá 2%) cévy musí poměrně silně rozšířit, dráždí se přitom tato nervová zakončení v jejich stěnách a v trigeminovém jádře vzniká pocit bolesti, který je podle jedné teorie dokonce základem bolestí migrénového typů. Rozšířené cévy také víc pulsují a mohou v některých oblastech po delší době vyvolat poškození obalů nervových vláken a vzniku podráždění vnímaných jako bolest. Hovoříme pak o neurovaskulárním konfliktu, který je častější u starších lidí, jejichž cévy mohou snadněji působit útlak nervových vláken.

Zeptejte se vědců

Neumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz. Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce.

V případě takovýchto „primárních“ bolestí hlavy se osvědčuje upravit, tj. většinou zvýšit denní příjem vody hlavně během pracovního dne alespoň na 1,5-2 litry (celkově na 3 litry). Bolest hlavy ale může provázet řadu dalších, třebas infekčních onemocnění (sekundární bolest hlavy) a tady je třeba vyléčit především tu prvotní příčinu nemoci. Ještě dodejme, že pohyb vody je u zdravých lidí řízen velmi složitě. Mimo jader v mezimozku je upravován natriuretickým hormonem (ADH, vasopresinem) ze zadní části hypofýzy, což je žláza s vnitřní sekrecí, podvěsek mozkový.

Tento hormon reguluje akvaporiny, drobounké póry pro molekuly vody v epitelových membránách sběrných kanálků v ledvinách. Zkrze akvaporiny prochází voda podle potřeby, nejčastěji zpět do těla při zahuštění moči a když je třeba vodou šetřit (při hyperosmolalitě krve) nebo naopak do moči při vodním přebytku (hypoosmolalitě krve). Stačí, aby se o dvě procenta zvýšila „hustota“ krevní plasmy a produkce ADH vzroste dvakrát, aby se ve sběrných kanálcích ledvin mohla alespoň částečně voda ušetřit a vstřebat z moči zpět do těla.

S jistou rezervou můžeme dát za pravdu lidovému rčení z našich hospůdek, kde se štamgasti navzájem přesvědčují, že nemoci jsou důsledek zanedbaného pití. Samozřejmě že se nemá zanedbávat hlavně pití vody - a to nejlépe čisté.

Autor: