Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Zeptali jsme se vědců: Proč je obloha modrá a západ Slunce červený?

Věda

  6:18
Tentokrát jsme spojili dva dotazy našich zvídavých přírodovědců. Odpovědi na ně totiž spolu úzce souvisejí. Na otázku odpověděl Mgr. Jan Kolář, Ph.D., z oddělení vnějších vztahů Přírodovědecké fakulty UK.

Západ slunce foto: Shutterstock

Oba tyto barevné jevy je možné vysvětlit pomocí fyziky. Klíčovou roli zde hraje takzvaný Rayleighův rozptyl. Podrobněji se o něm píše například na české nebo anglické Wikipedii.

Hodně zjednodušeně řečeno, část slunečního světla neprochází atmosférou přímo na povrch Země. Místo toho se ve vzduchu rozptyluje (odklání z přímého směru) na molekulách plynů a na dalších velmi malých částicích.

Ze Slunce přichází světlo všech barev, ovšem míra rozptylu je u každé barvy jiná. (Fyzikové by řekli, že závisí na vlnové délce.) Modré světlo se rozptyluje nejvíc, červené nejmíň. Za modrou oblohu tedy můžeme poděkovat rozptýlenému světlu ze Slunce.

Největší podíl modrého světla se rozptýlí při východu nebo západu Slunce - když je totiž Slunce nízko nad obzorem, musí jeho paprsky urazit v atmosféře nejdelší dráhu, takže mají nejvíc „příležitostí“ k rozptylu. Proto jsou vycházející a zapadající Slunce nebo ranní a večerní obloha blízko něj načervenalé: většina červeného světla projde až k nám, zatímco podstatná část modrého se „ztratí cestou“.

Zeptejte se vědců

Neumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz.

Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce.

Autor: