Chemickou podstatou mýdla je sůl tzv. mastné kyseliny – tj. karboxylové kyseliny s dlouhým uhlíkatým řetězcem. Pokud bychom si vybrali některou z mastných kyselin (olejová, palmitová, stearová atd.) a srovnali vlastnosti její sodné a draselné soli, viděli bychom, že obě soli jsou v čistém stavu poměrně vysoko tající látky. V tomto ohledu zjevně draslík za mazlavost mýdla nemůže. Rozdílná vlastnost mýdel tak zjevně tkví v něčem jiném.
Zeptejte se vědcůNeumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz. Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce. |
Mýdla se vyrábí hydrolýzou tuku (esteru mastných kyselin s glycerolem, tříuhlíkatým trialkoholem) s hydroxidem daného alkalického kovu. Při hydrolýze vznikne patřičná sůl (sodná nebo draselná) mastných kyselin, a uvolní se glycerol. Až potud je proces výroby obou mýdel stejný, ale dál se technologické postupy liší. V případě sodných mýdel se mýdlo izoluje z reakční směsi tzv. vysolením, tj. rozpuštěním NaCl v reakční směsi.
Zvýšením koncentrace sodných iontů dojde ke snížení rozpustnosti mýdla a sodná sůl mastné kyseliny se vyloučí z roztoku. Následně je sodné mýdlo odfiltrováno a matečný louh je z něj vylisován. V matečném louhu tak zůstává rozpuštěný NaCl a glycerol.
V případě draselného mýdla však vysolení nefunguje – draselné soli mastných kyselin jsou totiž poněkud lépe rozpustné než sodné, takže ani zvýšením koncentrace draselných iontů se nevyloučí všechno mýdlo. Proto se draselná mýdla pouze zahustí odpařením vody. Při tomto postupu v nich však zůstává netěkavý glycerol, který je tak hlavním důvodem jejich mazlavosti.
