Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Zeptali jsme se vědců: Proč menší zvířata rodí více mláďat než velká?

Věda

  6:53
Na otázku odpověděl docent David Storch z Přírodovědecké fakulty a Centra pro teoretická studia univerzity Karlovy:

Žirafa Rotschildova foto: David W. ČernýReuters

Odpověď není vůbec jednoduchá. Podobnými záležitostmi se zabývá celé vědní odvětví – evoluce životních strategií nebo životních cyklů.

O počtu mláďat rozhoduje několik věcí. V první řadě jde skutečně o tělesnou velikost, nicméně vztah rozhodně není přímočarý. Existují maličká zvířata, jež mají ve vrhu jen jediné mládě (u savců třeba netopýři), a na druhou stranu velká zvířata, která mají mláďat hodně (u savců například prasata).

Zpravidla však platí, že malá zvířata mají víc mláďat – jak za jednotku času, tak často i ve vrhu či snůšce. Jedno vysvětlení říká, že malá zvířata mají na jednotku hmotnosti intenzivnější metabolismus, a proto mají relativně větší produkci potomků. Což je určitě pravda, ale těžko nám to vysvětlí zmíněné výjimky.

Porodnost se musí vyrovnat úmrtnosti

Druhé vysvětlení zjednodušeně řečeno tvrdí, že evoluce musí vést ke stavu, kdy je porodnost vyrovnána s úmrtností, poněvadž jinak by populace buď vymřela, nebo naopak neomezeně rostla. A protože menší zvířata jsou častěji lovena predátory, vyrovnávají to větší porodností.

K tomu přistupuje další faktor. Když už má zvíře velkou pravděpodobnost, že se dožije slušného věku, vyplatí se mu investovat do menšího počtu mláďat, o něž se pořádně postará. Mláďata se pak rodí vyvinutější – mají tak zaručeno, že budou rychleji schopna se o sebe postarat a dospět. Jenže pak jich nemůže být moc. Tak je tomu právě u většiny primátů, anebo třeba u zmíněných netopýrů (kde asi hraje roli i fakt, že matka nosí mláďata s sebou a létat s více než jedním či dvěma netopýřaty nejde).

Těhotenství - ilustrační foto.

Člověk je z tohoto hlediska výjimečný. Rodí totiž sice velká mláďata, o která pečuje relativně dlouho – čili jich nemůže být moc – ale na druhou stranu jsou tato mláďata dosti málo vyvinutá, aspoň v porovnání s ostatními primáty. Je to tím, že člověk má poměrně velkou hlavu, takže kdyby matky měly rodit ještě vyvinutější potomky, těžko by prolezli pánevním otvorem.

Jak vidíme, počet, velikost i relativní vyvinutost mláďat ovlivňuje řada faktorů, nejen velikost živočicha. Jednotlivé faktory se pak zpětně ovlivňují: například díky většímu mozku a vyšší inteligenci se dokáže člověk dožít vyššího věku, tím se mu vyplatí dlouho pečovat o inteligentní potomky, takže jich nemůže být mnoho a musí mít velký mozek atd.