Prameny nacházíme jak v horských, tak v nížinných (rovinatých a pánevních) oblastech. V horách je jejich výskyt umocněn několika faktory. Je to vyšší členitost a sklonitost reliéfu, pestřejší geologické poměry,mělčí horizonty půdního a zvětralinového pokryvu pro oběh podzemní vody a také fakt, že voda může po vývěru odtékat ve směru gravitace po povrchu do níže položených částí.
Hory jsou pramennou oblastí vodních toků. Horské regiony se vyznačují vyššími srážkovými úhrny a menším výparem. Zároveň nejsou tolik ovlivněny činností člověka – na rozdíl od intenzivněji hospodářsky využívaných nížin, kde řada přirozených pramenů a pramenišť zanikla.
Podle způsobu vývěru vody rozlišujeme prameny sestupné a výstupné. K sestupným náleží údolní a svahové prameny – například suťové, kdy voda na dolním konci suťoviště volně vytéká na povrch –, nebo prameny vrstevné, kdy voda stéká pod zemí po nepropustné vrstvě a na povrch proniká v místě terénního zářezu.
Výstupné prameny, kde voda vyvěrá v důsledku tlaku přitékající vody, jsou často vázány na rozhraní odlišných horninových komplexů a na zlomy, které narušují sled vrstev. Zvláštním případem jsou prameny přelivné, kde se voda hromadí v podzemní zásobě a přes její okraj přetéká na povrch. Podle tlaku na hladině podzemní vody rozeznáváme hladinu volnou, kde je tlak roven tlaku atmosférickému, a hladinu napjatou, například u artéských vod.
Zeptejte se vědcůNeumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz. Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce. |
