Jak by se třeba komárům hodilo, kdyby přilétali k našemu uchu zcela potichu a mohli nerušeně sát naši krev! Jenže to z principu nejde – komáři prostě bzučet musí. Mohli by mávat křídly rychleji, čímž by se vyluzovaný zvuk dostal nad horní hranici slyšitelnosti u lidí. Tento přístup se jim ovšem nevyplatí, protože by pro ně byl příliš energeticky náročný. Raději tedy zkusí přiletět hlučně a doufají, že už tvrdě spíme.
U vos a včel má navíc bzučení některé důležité role. Předně funguje jako výstražný signál. Řada druhů pestřenek dokonce napodobuje vosy nejen výstražným zbarvením či pohybem, ale i frekvencí bzukotu. „Maskují“ se tak za nebezpečné vosy, ačkoliv samy nebezpečné nejsou.
Můžete také pozorovat, že vosy a sršni začnou při vyrušení vydávat výraznější zvuk. Dávají vám tím najevo, abyste si s nimi nezahrávali. Zesílení zvuku dosáhnou tak, že změní frekvenci kmitání křídel. Rovněž mohou mírně změnit naklonění křídel, aby byl odpor vzduchu větší a vznikaly silnější vibrace.
Zeptejte se vědcůNeumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz. Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce. |
